Traduje se, že senioři IT technice příliš nehoví. A také že snadno naletí šmejdům z internetu. Není to vždy tak.
Jsem na internetu od kolébky, žádný strach
Příkladem mohou být čeští miliardáři Eduard Kučera a Pavel Baudyš, zakladatelé světoznámé antivirové a softwarové firmy Avast. Majetek každého z nich podle prestižního časopisu Forbes přesahuje 21 miliard korun. Svou kariéru rozjeli před 30 lety a dotáhli to až na světové burzy. O těchto dvou mužích by si tedy málokdo troufal tvrdit, že jsou v internetovém prostoru vyplašenými neználky. To jen pro ilustraci, jak je to s digitálními schopnostmi generací. Tvrdá fakta totiž ukazují, že to se zaostalostí starších nebude tak horké. „V on-line prostředí se cítím bezpečně, vždyť se tam pohybuji od dětství nemůže mě nic překvapit,“ parafrázuje Václav Forst ze společnosti STEM/MARK postoje mladých lidí. Výzkum, který prováděli tazatelé pro mBank, ukázal, že míra bohorovnosti a neopatrnosti je v internetovém prostoru vlastní spíše vnoučatům než babičkám a dědečkům – ve výzkumu lidé starší 65 let.
Než na něco kliknu, tak si to nejdřív přečtu
Průzkum také zaznamenal, že mladší uživatelé přiznali, že přišli o nějaké peníze ve zhruba deseti procentech případů, kdy byl jejich webový účet, nebo dokonce finanční transakce napadeny podvodníky. „U seniorů to bylo asi o tři procenta méně,“ konstatuje Martin Podolák, ředitel produktové a procesní divize mBank. Jak si to vysvětlit? Starší lidé si jednak víc prověřují, a hlavně čtou, co se po nich před odkliknutím nejrůznějších nabídek a podmínek požaduje. „Mají také větší strach, což je vede k vyšší opatrnosti,“ konstatuje Forst z výzkumné agentury. Ukázalo se také, že velká lehkomyslnost vládne mezi mladšími lidmi například při připojování na nejrůznější veřejné wifiny. A to dokonce v okamžicích, kdy se přihlašují do internetového bankovnictví.
Rodičové, prarodičové! Pomozte mi!
Starší lidé si v případě nejasností a potíží, které na internetu nastanou třeba při hackerském průniku, vědí spíš rady než generace jejich vnoučat. „Zatímco s radou, jak dál, pokud měli problémy s útokem hackerů, se senioři obracejí na rodinné příslušníky jen asi ve čtyřiceti procentech, mladší generace přiznávají, že v takových případech je někdo z rodiny na prvním místě v takřka sedmdesáti procentech. S čím mají ve světě digitální techniky senioři větší problém než mladí, to jsou jejich smyslová omezení, která rostou s věkem. „Epidemie nás donutila rychleji vstoupit do této oblasti,“ konstatuje Michaela Žáčková, ředitelka sociálních služeb Prahy 9. Izolaci od vnějšího světa včetně příbuzných vyřešili například nákupem tabletů a co nejčastějším spojením seniorů s rodinou alespoň na dálku.
S prostředníkem to není vždy příjemné
„Ukázalo se ale, že technika často nebere v úvahu, že s vysokým věkem se u řady seniorů mění schopnost ovládat dotykové displeje,“ konstatuje Žáčková. Také zhoršený sluch limituje seniory při komunikaci na dálku přes počítač. „To vyžadovalo mnohdy přítomnost a pomoc sestry, což při osobních rozhovorech není jak pro seniora, tak pro jeho příbuzné vždycky nejpříjemnější,“ upozorňuje ředitelka sociálních služeb Žáčková.
Robot pomůže s roznášením medikamentů
Na druhou stranu v domově seniorů využili ve spolupráci s centrem informačních technologií High Tech Park „hračku“, robota Robina, která dokázala některým osamělým seniorům během izolace částečně nahradit kontakt s nejbližšími. Robin byl schopen si s klientem domova popovídat, převyprávět audioknihy.
Navíc měla přítomnost malého humanoida další pozitivní přínos. Robot může v případě nákazy donést seniorovi oběd či léky, aniž by sním alespoň v tomto případě přišel pracovník domova do styku a musel se kvůli tomu převlékat do ochranných oděvů.
Prospěšná IT epidemie
|
