Už před covidem rostly prodeje elektrických samohybů raketově, dva velcí internetoví prodejci Alza a Mall počítali meziroční přírůstky o sto a více procent. Chůze se tak stává okrajovou lidskou aktivitou.
Lepší je být v klidu než se jednorázově ujít k smrti
Jenže – stále je dost „naivních“ nadšenců, kteří nejsou přesvědčení o tom, že každý krok po vlastních je cestou ke zdraví. „Chůze je nejen přirozená, ale navíc posiluje imunitu a účinně pomáhá proti nemocem způsobeným nezdravým životním stylem,“ apeluje Sylva Machová, která stojí za výzvou 10 000 kroků, jež v Česku proběhla minulý měsíc. Ta měla přitáhnout více lidí k pravidelnému pohybu. Mezi nebezpečí, které nám život bez pohybu přináší, patří například vyšší náchylnost k rozvoji demence, rakoviny a přirozeně i kardiovaskulárních chorob.
Neodradily je ani skoro dva metráky živé váhy
Těch deset tisíc kroků představuje kolem sedmi a půl kilometru během jediného dne. Přitom ani účastníci výzvy nebyli ničím zavázáni tuto metu dosáhnout za každou cenu. „Podle lékařských doporučení je lepší chodit pravidelně i na kratší vzdálenosti, jak láká výzva, než se pouze jednorázově vzchopit k velkému výkonu. Své o tom ví například účastník výzvy Radek z Prostějova.
Ten se pustil do boje s tisícovkami kroků přesto, že loni skončil v nemocnici poté, co ho k tomu donutily nesnesitelné bolesti zad. Nebylo však divu, měl téměř sto osmdesát kilogramů. Podařilo se mu však část nadbytečných kilogramů shodit a letos se do výzvy zapojil. „Držím všem, co jsou v podobné situaci, pěsti. Aby se vrátili ke svému zdraví tou nejpřirozenější cestou,“ shrnuje Radek své dosavadní úsilí. Momentálně se propracoval už na méně než sto padesát kilo a díky dcerám a manželce má dokonce v plánu padesátikilometrový dálkový pochod.
Radek ale nebyl nejhmotnějším účastníkem letošního říjnového vyzývacího chození. Nejtěžší z účastníků měl na svém váhovém kontě při zahájení bez pěti kilogramů dva metrické centy. Přesto sebral odvahu a do výzvy 10 000 kroků se zapojil.
Kdo pracuje ve službách, přibírá víc než jinde
O obezitě je prý trendy mluvit a psát. V lifestylových magazínech zaujme téma nadváhy jak ženy, tak muže. Jenže specialisté na tuto problematiku nedají jen na vysokou četnost článků v médiích. Přibývání na váze je realitou a malá česká kotlina dostala během covidové pandemie přímý zásah. Nejvíce utrpěly zavřením škol a sportovišť děti. U některých jedinců ukazovaly ručičky vah během jednoho roku až o čtyřicet kilogramů více.
Ale ani dospělá populace nemá důvod k jásání. Když porovnáme Česko se západní částí Evropy, tak jsou čeští obézní dospělí v populaci zastoupeni o polovinu víc než obézní jedinci v populaci západně od našich hranic.
Jak zjistilo porovnání v rámci Česka a Evropy, které před časem zpracovali Filip Pertold a Jiří Šatava, co do profesí největší růst nadváhy se u nás projevil u lidí, kteří pracují ve službách. „Tento trend nenacházíme v žádné jiné evropské zemi,“ konstatují autoři.
Chodecký guru Mácha byl borec
|
Strážce streamu
