První zmínka o vinicích na území Troji pochází z roku 1228. Později zde byl ovocný sad či zeleninová zahrada. Vinice byla obnovena v roce 1952 a nyní má rozlohu 3,5 hektaru. Pod správu Botanické zahrady patří od roku 1995, ale až v roce 2004 byla zpřístupněna veřejnosti.
„V této době prošla vinice rozsáhlou obnovou. Bylo potřeba dosadit zhruba deset tisíc nových keřů vinné révy, zrekonstruovat cestní síť a vše upravit tak, abychom zde mohli přivítat první návštěvníky. Naší velkou výhodou je, že na jednom místě vypěstujeme hrozny, které zde i zpracujeme a vyrobíme z nich víno. To pak prodáváme v našem viničním domku,“ říká Vladimíra Egertová, vedoucí vinice sv. Kláry.
Podle ní je zdejší réva v naprosto výjimečné lokalitě, kde se pro její růst sešly ty nejlepší podmínky. „Jde především o blízkost řeky, strmý jižní svah, který poskytuje celodenní oslunění. To vše napomáhá hroznům dozrát do vysoké kvality. Už Karel IV. sem přivezl Rulandské modré, ve kterém pokračujeme i my. Je to jedna z nejlepších odrůd, které se zde daří. Lze z něj vyrobit červené, růžové i bílé víno. Pro výrobu vína zde ale pěstujeme dalších deset odrůd révy,“ líčí Egertová.
Akce spojené s vínem
|
Za posledních dekádu posbírali s Rulandským modrým na různých soutěžích přes šedesát medailí. Ocenil ho zde i známý herec a vinař Pierre Richard, který si chtěl odvézt celou paletu domů. Výjimečnost tomuto vínu dodává i zrání v sudech po dva roky, další dva ještě ve sklepě čeká v lahvích. Nyní se teprve doprodává ročník 2015.
Egertová, která na trojské vinici pracuje už sedmnáct let, zmiňuje i negativní stránky. „Největším záporem je ruční práce, tedy nemožnost jakéhokoliv mechanického ošetřování. Když budu potřebovat okopávku, většina vinařů vezme traktor a projede tři hektary za tři hodiny, ale nám to trvá v pěti lidech třeba týden,“ dává příklad Egertová. „Další problém je svah. Je fyzicky náročné ho jen vyšlápnout, natož v něm pracovat. Také nám trvalo deset let, než jsme ho zterasovali.“
Na vinici sv. Kláry používají jen půllitrové lahve. „Naše ceny se pohybují mezi 250 až 350 korunami, což je myslím za tu práci odpovídající,“ uvádí Egertová. Co se týče bílých a růžových vín, jsou už v prodeji loňská, třeba tramín červený nebo Rulandské šedé.
Loni sklizeň na vinici přinesla 17,6 tuny hroznů, letos se bude tradičně sklízet od začátku září do začátku října. „Pro nás je letošní rok srážkově nadprůměrný, teď už by nemuselo do září pršet a byli bychom šťastní a mohly by být vyšší teploty,“ přeje si.
Lidé si můžou projít vinici a zastavit se u Vinařské naučné stezky, kde lze ze sudů poznávat různé vůně, podobně jako ze stromu vůní. Možné jsou i nedělní komentované prohlídky a samozřejmě degustace. „Až 85 procent vína se vypije přímo tady. Lidé nejdříve ochutnají a pak si dají i další skleničku. U nás je také jeden z nejzelenějších výhledů na Prahu,“ dodává Egertová.
