„Cizinci chtějí vidět vaši kulturu. Ukažte jim ji!“ Australan je v Praze spokojený

Oslovil si mě, když tě měšťáci upozornili na to, že nesmíš malovat v centru. To kvůli buskingu, který je v centru zakázaný.
Ano. Jsem plenérový malíř a pravidelně maluju po Praze. Dělám to už docela dlouho. Je to moje láska, moje vášeň. Policisté mi na Staromáku řekli, že tam nesmím malovat bez povolení. Informoval jsem policistu, že nedělám busking, neberu peníze, nikdy jsem peníze od nikoho nevzal a nikdy jsem neprodal obraz na ulici. Přece ani nemám před sebou klobouk, svoje obrazy prodávám na internetu, řekl jsem mu. Bylo mi vysvětleno, že vytváření umění na veřejnosti v této oblasti bylo přestupkem.

Mluvil jsi o tom problému ještě s někým?
Napsal jsem tobě a kamarádům. Stejně jako ty mě povzbuzovali k návratu. Většina věřila, že to byl nesmysl. Už žádný problém nemám. Jsem rád, že jsem konečně mohl dokončit obraz. A plánuju další.

A nenapadlo tě, že bys maloval i mimo centrum? Praha má spoustu zajímavých míst!
Jo, maluju v mnoho místech. Nedávno jsem maloval tramvaje s lidmi u stanic v Holešovicích a Dejvicích.

Jak ses do Česka dostal?
Jsem tu s přestávkami přes 10 let. Jsem v Praze spokojený. Na konci roku budu mít s přítelkyní rodinu. Původně jsem tvůrce 3D animovaných filmů. Pět let jsem pracoval v ateliérech ve Zlíně na seriálu pro děti. Teď maluju.

Jsi frajer, protože tenhle rozhovor vedeme v češtině. Připomínáš mi velvyslance Velké Británie Matta Fielda, který při nástupu do úřadu Čechy ohromil svou češtinou.
Čeština je pro mě fakt těžká. Je to můj první cizí jazyk. Češtinu jsem studoval v Melbourne v československém klubu a zlepšil jsem se ve Zlíně, kde jsem bydlel dva roky. Matt Field je skvělej!

Co máš a nemáš rád v Praze?
Je to krásné město. Všechno kousek, je to příjemné. Hodně parků. Je to tady bezpečné. A také mám rád český pivo! Chodím často pěšky z Prahy do Únětic. Na to jejich pivo. Co nemám rád? Myslím, že mnoho lidí tady neocení české věci. Třeba je úplně hloupý, že na Staromáku je výstava Warhola a Dalího, i když Česko má spoustu dobrých umělců. A neříkej, to je pro turisty! Ti přece chtějí v centru vidět českou kulturu! Ukažte jim ji!

Koho by měla Praha podle tebe cizincům představovat?
Třeba mého oblíbeného Jana Švankmajera. On je mezi studenty umění a filmů v Austrálii strašně populární. Jeho filmy a animace jsou jiné, nikdy jsme něco podobného neviděli. Je škoda, že v centru Prahy není žádná jeho trvalá výstava. Ale jsem rád, že je tady muzeum Karla Zemana a čas od času i výstavy Jiího Trnky. Česká a československá animace je zvláštní a unikátní.

„KROTITELÉ ZVÍŘAT“ PODNIKAJÍ I PŘES ZÁKAZ DÁL Praha v polovině září 2019 vyhláškou zakázala takzvaný busking v centru města. Jednalo se o hraní na hudební nástroje a další atrakce pro turisty. Nejviditelnějšími aktivitami byly obří pandy, lední medvědi a různí superhrdinové nebo pohádkové postavy. Na sociálních sítích se objevovaly fotky například takzvaných krotitelů zvířat. Ti například turistům nabízeli fotky chráněné sovy pálené nebo krajty. Za fotky s hadem kolem krku s Pražským hradem za zády si tito podnikatelé říkali 300 až 400 korun za fotografování. Šlo o týrání zvířat. Sova pálená, která je nočním tvorem, byla k vidění v létě na rozpáleném Staroměstském náměstí a v dalších ulicích Královské cesty. Tito podnikavci nabízeli i holuby s obarveným peřím jedovatými barvami. Zákaz čas od času někdo poruší, naposledy 20letá cizinka, která nabízela fotografování se sovou v červnu loňského roku. V listopadu 2021 se na Staromáku objevila vyděšená holubice s ostříhanými křídly. Krotitelé zvířat v centru Prahy podnikají i nadále. Toho si všímají sami obyvatelé první městské části. Hadař bývá večer kolem Celetné ulice. „Když je vidím, volám 156. Bohužel za pár dní je tam znova,“ píše v jedné diskuzi na facebookové skupině Praha číslo 1 Petra Pětioká. MAP