Cyklon jede dál. V létě by mohl stát u Mácháče. Sen je vrátit dráhu do Prahy, říká její provozovatel

Deník Metro oslovil přímo majitele Cyklonu a zjišťoval, kdy bude možné opět nasednout do vozíčků dráhy. „Když vše půjde podle plánu, chceme v létě dráhu umístit někde u vody. Možná u Lipna či k Mácháči,“ vyhlíží Jaroslav Štaubert. Jeho rodina atrakci vlastní už od roku 1990. Podle Štauberta je ve hře i návrat na Výstaviště. Sám ale připouští, že k této variantě je ještě dlouhá cesta. Deník Metro oslovil i zástupce Výstaviště. Ti nám potvrdili, že rozhodně zatím žádná jednání neprobíhají.

Provozovatelé dráhy také zvažují, že by atrakci dočasně umístili i na jiné místo v Praze. Zmiňují například Letňany nebo Hostivař. „Nemyslím si, že by dráha našla trvalé místo, jak tomu bylo dříve. Je to hodně složité, aby nevadil lidem hluk a aby se atrakce uživila na jednom místě,“ ví Štaubert. Podle něj je reálnější, že bude dráha kočovat po Česku. „Máme vlastní autojeřáb a tým lidí, takže není problém dráhu přemístit,“ říká Štaubert. Jedním dechem ale dodává, že je montáž dráhy náročná. „Záleží na hodně okolnostech. Pokud to půjde dobře, je možné celou atrakci složit za pět dní,“ odhaduje Štaubert.

Italská horská dráhy Cyklon vstupuje do nové éry.

Kolem Cyklonu se roky točil život celé jeho rodiny. Vypovězení smlouvy znamenalo velký problém. „Když nás v roce 2018 vyhodili z Výstaviště, bylo to dost složité. Tím, že jsme tam bydleli, jsme museli řešit naráz ztrátu práce i domova. Navíc bylo finančně náročné atrakci demontovat a odvézt. Šlo o statisíce, a to nemluvím ani o uskladnění,“ vzpomíná na těžké chvíle spolumajitel atrakce. Podle něj měla legendární horská dráha v té době namále. „Jedna varianta byla prodat ji za směšnou částku, kterou nabízeli lidé z branže, další variantou zase bylo ji jednoduše rozřezat a hodit do šrotu. My zvolili třetí možnost, tedy tu nejsložitější, a snažíme se dát dráze nový život,“ říká Štaubert. Tým kolem jeho rodiny atrakci kompletně zrepasoval a preventivně vyměnil značnou část dílů tak, aby bylo možné dráhu provozovat dalších 30 let. „Byl na to potřeba velmi vysoký rozpočet v řádech milionů a prostory, kde by se to dalo realizovat,“ jmenuje těžkosti oprav Štaubert. „Pro záchranu dráhy jsme obětovali vše, je to totiž rodinný klenot. Stará se o ni už čtvrtá generace,“ dodává Štaubert.