Desetitisíce stromů každý rok, jen ty u Chuchle stojí miliony

Téměř padesát let stará skládka mezi Chuchlí a Slivencem se má v následujících letech proměnit v místo pro rekreaci. Pracovníci pražských lesů tu proto vysadí na 40 tisíc nových dřevin. Skládku o rozloze patnácti hektarů má zazelenit nejen malá část zbylých náletových dřevin, ale také javory, duby, jasany, borovice nebo habry. Náklady společnosti na jejich výsadbu přitom činí 29 milionů korun.

„Se sázením začneme ve vhodném období v průběhu jara, pokračovat se pak bude v podzimních termínech a dále v následujících letech,“ říká mluvčí pražských lesů Petra Fišerová.

Stromy místo skládky Stará skládka mezi pražskou Chuchlí a Slivencem původně využívala jámové lomy v horní části úbočí svahu, kde se těžil vápenec a dolomit. Později se rozšířila i na volný terén. V roce 1986 bylo skládkování ukončeno a v následujících letech byl svah zakryt zeminou. Lesy sem vysadí nejen stromy, ale i keře. Půjde třeba o hloh obecný, brslen evropský nebo kalinu tušalaj.

Sadební materiál bere společnost částečně z vlastní produkce lesní školky Čimice, částečně ho nakupuje od externích dodavatelů. Ti však podle Fišerové musejí vždy doložit, že stromky pochází ze semen dané oblasti a byly zde také vypěstovány.

„Pokud dřeviny rostou v podobných klimatických poměrech a nadmořské výšce, jsou pak vitálnější a lépe odolávají i různým chorobám a škůdcům. V parcích sortiment rozšiřujeme ještě o produkci naší okrasné školky Ďáblice nebo i dodavatelů,“ dodává Fišerová.

Podle dendrologa Aleše Rudla pražské stromy z dovozu pocházejí především ze zemí západní Evropy. Při výsadbách by ale podle něj Praha měla vždy upřednostňovat naše domácí druhy stromů, které běžně rostou v naší přírodě. Výjimku tvoří pouze centrum metropole, kde ne- jsou pro stromy ideální podmínky.

„Pouze v centrech můžeme, pokud je to účelné, přikročit k výsadbám nepůvodních druhů, jako je například jinan nebo platan. Zde obvykle stromy trpí nedostatkem vody, nekvalitní půdou či důsledky tepelného ostrova města. Avšak i v tomto případě se nemusíme zříci lípy, která je naším národním stromem, jen použijeme jiný druh, který je odolnější. Příkladem může být lípa zelená, lípa řapíkatá či lípa americká,“ vysvětluje Rudl.

V hlavním městě se ročně vysadí desítky tisíc stromu. Jejich cena se podle Rudla odvíjí od velikosti stromu. Malá sazenička stojí pár desítek korun, vzrostlejší strom však muže vyjít i na několik tisícovek.

„U některých stromů, které se vysazují při významných událostech či na počest výročí, je bedlivě hlídána nejen jejich cena, ale také jejich původ. Lze totiž sehnat například lípy, které jsou potomky našich nejslavnějších památných stromů. U těchto dřevin máme jistotu, že geneticky pochází z našich původních populací. Ač tyto stromy byly v minulosti vysazeny uměle, nikdy nebyly přenášeny na větší vzdálenosti,“ doplňuje Rudl.