Výslednými instalacemi, obrazy a kresbami Chapmanové podle kurátora výstavy Otto Urbana pomocí cynického a sarkastického humoru poukazují na současnou pokleslou politickou, společenskou, náboženskou a morální situaci. Na dotazy novinářů, zda obrazy zmutovaných dětí, červy prolezlé lidské ostatky či kopulujících nacistů nejsou za hranicí etiky, dnes bratři odpověděli, že při pohledu na každé z děl si člověk může představit něco mnohem horšího. "V televizi vídáme věci mnohem horší, nechceme nikoho šokovat. Zajímá nás, co se děje ve světě umění," uvedli.
Ani sex a smrt nejsou pro Chapmany tabuizovanými tématy. "Každý, kdo se narodí, zemře, všichni o tom přemýšlíme. Smrt je nevyhnutelná kulminace života, myslím, že je přirozené, že se umělci zabývají tématem smrti," řekli.
Goyovy Hrůzy války opět ožívají
Jedním z jejich zásadních tvůrčích momentů je inspirace tvorbou španělského malíře Franciska Goyi, na výstavě prezentují 83 leptů osobitě variujících téma Goyova slavného cyklu Hrůzy války. "Způsob, jakým Goyovo dílo užívají či spíše zneužívají, není nijak pietní nebo adorující, naopak se jedná spíše o zvláštní, téměř perverzní vztah lásky a nenávisti. Goyovy listy jsou překresleny, jsou do nich vloženy nové motivy, někdy jsou zcela zatřeny barvou. Jako by Goyovo dílo bylo pouze částečně dokončené a otevřené dalším výtvarným vstupům a manipulacím," říká kurátor.
Chapmanové k tomu říkají, že na příkladu Goyu chtěli "přerušit tok institucionalizovaných analýz jeho tvorby, nabourat tu sérii trapných morálních interpretací jeho děl a nakopat humanistickou morálku, která bývá s jeho díly spojována". Goya je pro ně člověk silných vášní a tužeb. Zásahem do jeho děl prý chtěli zachránit určitý pesimistický pohled na něj, na jeho morbidní a cynický charakter, znovu připomenout temné poselství jeho cyklu.
Nacisté jsou pro umělce absolutní zlo
Od 90. let se Chapmanové věnují studiím geneticky zmutovaných postav, na nichž zkoumají hranice morálky a snaží se vyprovokovat změnu ve vnímání genderových a sexuálních stereotypů. Ve výstavě tento cyklus reprezentují erotické objekty siamských bytostí či postavy dětí s nejen falickými symboly ve tváři.
Bratři Chapmanové v Praze
Zásadním námětem tvorby Chapmanových je tematika fašismu. Cyklus Fucking Dinosaurus je jejich pohledem na absolutní zlo, které mohou symbolizovat nacisté a hrůzy holokaustu. Instalaci tvoří postavy nacistů s ohořelými tvářemi, kteří si vyděšeně prohlížejí vystavené objekty - dílo odkazuje k propagandistické výstavě Entartete Kunst (Zvrhlé umění), kterou uspořádali nacisté z děl moderních výtvarníků. Interpretace díla je těžká stejně jako u ostatních - na rukávech mají nacisté místo svastiky smajlíky. "Je to hodný nácek, protože se dokáže pěkně usmívat a na rameni nosí smajlíka, nebo je to zlý nácek, neboť jeho škleb je horší než úsměv ďábla?" ptá se Jake Chapman.
