Proti bídě a nezaměstnanosti lze bojovat všelijak. Císař a Otec vlasti Karel IV. nechal postavit na petřínském svahu zeď, které se říká Hladová. Je-li pravda, co se o jejím původu povídá, byla to stavba určená jako výdělek pro chudé a nemajetné v časech nouze. Zeď nijak zvlášť potřebná, ale lepší než hladové bouře.
Samozřejmě, je-li to vše pravda, nebo jen kvalitní středověké PR královského dvora. Pozoruji ale, že podobné hladové zdi se v Praze budují i v 21. století. Říká se jim „ošetřování veřejné zeleně“. Nemám pro to žádné podklady, ale když na přelomu listopadu a prosince vidím prohánět se motorové sekačky po travnatých plochách, napadá mě jen a jen souvislost s Hladovou zdí. Dobrá, možná to nestihli dřív, ale když víte, že tentýž trávník předtím sekali v říjnu, předtím i v srpnu a předtím týž roku od ledna do léta ještě několikrát (a není to trávník centrálního kurtu Wimbledonu ani trávník Sparty či Slavie), tak nic jiného, že práce pro práci mě nenapadá.
Nejde jen o placení z veřejných peněz. Jde i o to, že z Prahy nám zmizel hmyz, nelétají tu včela, motýly. S nimi nám zmizeli ptáci, nepočítám-li z venkova nastěhovavší se agresivní straky, které tak zcela ovládly město.
A nemusíte se mnou souhlasit.
Strážce streamu
