Druhá šanceUSA, 2012, 100 min
|
V nové vztahové komedii hrají dvojici lidí, kteří se snaží znovu nalézt intimitu ztracenou během let, kdy společně vychovávali děti. Streepová a Jones ale zvládají trapné scény neohrabané lásky a nejistého sexu se sebejistotou.
"Abych to k něčemu přirovnal, představte si třeba akční scénu nebo něco nebezpečného. Zajímá vás vytvoření iluze nějakého strachu, ale určitě nechcete, aby se to stalo skutečností," protahuje Jones svým slavným texaským přízvukem. "A u sexuálních scén je to totéž. Chcete vytvořit iluzi vášně, zklamání či touhy. Ale ty opravdové pocity tam nemají své místo, neměly by se na place vůbec objevit," vysvětluje herec.
Z filmu Druhá šance
Streepová mu horlivě přitakává a říká, že třeba scény, kde jejich postavy vyhledaly pomoc manželského poradce (hrál ho Steve Carell), byly pro ní větší výzvou než intimní scény, všetně té obzvlášť "zamilované", která se odehrává v kině.
Upřímně, věci, které řešíte na gauči jsou prostě těžší," říká Streepová. "To prostředí v kině bylo od základu komické, srdcervoucí, opravdové. Každý z nás to zná a musí to mít. Ale není to tak těžké jako hledat skulinky v betonu, kterým je obalená naše emocionální odolnost, abychom si přiznali, že jsme osamělé, nebo že nás opravdu zraňuje to, co o nás říkají naši manželé," říká herečka.
Streepová potřebovala polštářky pod kolena
Režisér David Frankel, jenž se Streepovou spolupracoval i na filmu Ďábel nosí Pradu, má ale trošku zemitější historku o scéně v kině, která se zřejmě brzy proslaví.
"Můj nejoblíběnejší moment z celého natáčení ve filmu nenajdete. To bylo, když jsme na scéně v kině měli za sebou už šest nebo sedm klapek a Meryl najednou zvolala: Můžete mi sehnat nějaké polštářky pod kolena? Trvalo to hodiny. Byla natáčení tak oddaná, že na to šla systematicky," vzpomíná Frankel.