Kolik se zachovalo z původního areálu?
Velice málo. Pokud se podíváte na starý obrázek sklárny z roku 1898, tak dnešní MeetFactory je ten kousek vpravo na konci (viz foto). Můžete si udělat představu o tom, jak byl původní areál rozsáhlý. Byl to jeden z největších sklářských komplexů v českých zemích.
Ví se, kolik tu v době největší slávy pracovalo lidí?
Sklárna byla založena v roce 1878. Byl to od počátku velký provoz se dvěma sklářskými pecemi a rozsáhlými brusírnami, ryteckými a dalšími dílnami, dále zde byla samozřejmě balírna skla, kanceláře, sklady a mnoho dalších. Počet zaměstnanců se měnil, v posledních desetiletích 19. století se pohyboval kolem 200 až 300 osob.
Kde všude se lidé s výrobky sklárny Josefa Inwalda setkávali?
Produkce byla široká. Byly to luxusní vázy, mísy, poháry a další duté foukané sklo dekorované zejména brusem, rytinou, malbou nebo zlacením. Na Smíchově se ale dělalo od posledních desetiletí 19. století také různé lisované sklo. Další významnou součástí výrobního programu bylo osvětlovací sklo a svítidla a v neposlední řadě sklo zavařovací. Firma dokonce vydávala vlastní publikace o zavařování včetně různých receptů. Takže se lidé se sklem značky Inwald mohli setkat naprosto všude a také se s ní setkávali a dodnes setkávají.
Sklárna už před první světovou válkou využívala služeb designérů. Byla to v té době běžná praxe?
Běžné to až tak nebylo, spolupráce s umělci je doložena, ale rozhodně není ještě zcela zmapována. Jisté například je, že Inwald jako jedna z prvních sklářských firem angažovala v roce 1912 kmenového designéra Rudolfa Schröttera, z jehož tvorby je nejznámější lisované sklo.
Inwald spolupracoval také s Františkem Křižíkem.
Ano, Křižíkovi dodávala firma skleněné komponenty svítidel, patrně i ty velké skleněné koule, které dnes můžeme v replikách vidět v centru Prahy.
Ikonickým výrobkem firmy je „nerozbitná“ sklenička Durit, která se ale nedělala v Praze, nýbrž ve sklárně Rudolfova huť v Dubí. Kdy se z ní napili první lidé?
Durit se jako obchodní značka pro sklo, tedy materiál, objevuje už v roce 1914, ale tvar dodnes známé skleničky Durit je až záležitostí 20. let minulého století. Kdy z ní první lidé pili, to zatím úplně přesně nevíme. Sklenička to byla pro své užitkové vlastnosti zprvu určená zejména do provozů hromadného stravování, ale nakonec se stala běžnou součástí všech domácností. Jediné místo, kde se asi neobjevovala, byla slavnostní tabule.
