Sídlo fyziků, školicí centrum pro učitele i domov důchodců. Zaniklé školy a školky se v metropoli umějí změnit k nepoznání. Třeba jako několik let nevyužívaná mateřská škola v Záhorského ulici na Barrandově. Její holé panelové zdi a zanedbaná zahrada se tu brzy začnou měnit v místo sousedských posezení.
„Barrandov má jen málo míst, kde se lidé mohou scházet. Centrum Záhorského by mělo situaci zlepšit. Sloužit bude všem věkovým skupinám,“ říká radní Pavel Richter a vysvětluje, že zde vznikne prostor pro dětskou skupinu, kavárna s klidovou zónou i kulturní centrum.
Jak to vidím já2. E Barrandovské sídliště mělo začátkem devadesátých let tolik dětí, že tam fungovaly hned čtyři základní školy. Mateřských škol nepočítaně. Dokonce bylo dětí tolik, že při pojmenovávání tříd nám nestačila první písmena abecedy. Tak jsem na sešitech od druhé až do deváté třídy měla krásné E. Když děti z mateřských škol vyrostly, zrekonstruovali prázdné budovy známé jako „pavilonky“. Stačilo jen dodat větší umyvadla a toaletní mísy. Chodili tam pak prváci nebo se tam vyučovaly kroužky. S další výstavbou Barrandova budou asi pavilonky chybět. Lucie Mottlová, redaktorka deníku Metro |
V ulici Záhorského stály původně školky dvě, a to hned vedle sebe. Nyní tu kvůli odlivu dětí funguje už jen jedna. Radnice páté městské části má konečně v rukou stavební projekt a žádá město o stavební povolení. „Práce by měly začít zhruba během tří měsíců. Celkové náklady mírně přesáhnou 44 milionů korun,“ dodává mluvčí pětky Helena Šmídová – podle jejího mínění většinu peněz pokryje dotace magistrátu.
Barrandov není jediným sídlištěm, kde školní budovy měnily kabát. Změny image a také účelu se dočkala také celá řada staveb na Proseku. Podle zástupkyně ředitelky Základní školy Novoborská Zlaty Schlixbierové, jejíž pracoviště se jako jedno z mála na devítce zachovalo, však není na vině ubývající množství místních dětí.
„Naopak. Prostory pro školy ubývají na úkor přibývajících sídlištních bytů. Stěhují se sem noví lidé s dětmi, škol však nepřibývá,“ kroutí hlavou Schlixbierová. Podobného názoru je také opoziční zastupitelka Prahy 9 Dana Balcarová, podle které budovy zmizely jako mávnutím kouzelného proutku zhruba před sedmi lety. Základní školu na Střížkově tu nahradil fyzikální ústav, další školku tiskárna, v jiné školní budově se usídlil domov důchodců či ústav pro vzdělávání. Od té doby zde vládne nedostatek míst pro předškoláky a školáky. Ten by se teď, podle Balcarové, mohl kvůli nové výstavbě bytů u Kolbenovy ještě zhoršit.
„Městská část má povinnost zajistit dostatečný počet míst ve školkách, příliš ji ale neřeší a spoléhá se na ty soukromé. Noví obyvatelé ale budou mladí lidé s hypotékami a odkazovat je rovnou na soukromou školku je nefér,“ dodává Balcarová.
Dvě školky na devítce zanikly u Prosecké vyhlídky či u takzvané Staré prosecké školy. Ta vznikla už v roce 1889. Po vystavění nové budovy školy, dnes základní umělecké školy, sídlily v budově různé instituce – od obecního výboru přes poštu a hasiče až po veterinární stanici.
 |
