Stavba administrativní budovy, jež má brzy vyrůst z obrovské stavební díry vedle Masarykova nádraží v centru metropole, se pomalu, ale jistě blíží k realizaci. Vlastník pozemku – investiční skupina Penta – totiž v polovině ledna podala na stavebním úřadě Prahy 1 žádost o zbudování administrativní budovy v ulici Na Florenci. Ačkoliv zde požadavek na realizaci téměř čtyři roky starého projektu podle návrhu architektky Zahy Hadid leží již skoro dva měsíce, vlna odporu se naplno zvedá až nyní. Podle místních totiž úředníci zahájili řízení, aniž by informovali všechny účastníky.
„Z klíčového procesu odřízli největší kritiky, kteří se nemohou během schvalování ke kontroverzní stavbě vyjádřit. Záměr je však součástí rozsáhlého rozvojového území, a proto podléhá procesu EIA. Spolky Arnika, Auto*Mat a Klub za starou Prahu, které podaly připomínky v rámci tohoto procesu, hodlají územní řízení obnovit se svou účastí,“ uvádí pro deník Metro ekologicky zaměřený spolek Arnika. Ten podle svého člena Václava Orcígra nyní podniká potřebné právní kroky pro své zapojení.
Čižinský vybízí k aktivitě
Podle nedávno odvolaného starosty Prahy 1 Pavla Čižinského, jenž zde nyní působí jako opoziční zastupitel, je stavba předimenzovaná. Proto chce boj proti stavbě přesunout na půdu místní radnice, kde se má rozhořet již zítra. „Vyzývám všechny, kteří se chtějí angažovat, jak občany ze sousedství Masarykova nádraží, tak ostatní. V úterý 10. března je zastupitelstvo Prahy 1 a tam se bude stavba obchodněadministrativního komplexu u Masarykova nádraží projednávat. Bude to možná poslední šance něco ovlivnit. Nelze očekávat, že sám developer či současné vedení městské části podá námitky,“ vyzval místní obyvatele Čižinský na Facebooku.
Projekt Masaryk Centre 1 v ulici Na Florenci je součástí administrativní čtvrti, kterou Penta plánuje postavit na největším brownfieldu v centru Prahy, mezi Masarykovým nádražím a Florencí. Budova má obsahovat nejen kancelářské prostory, ale také restaurace a obchody. Projekt čelil v minulosti několikrát kritice, protože podle místních výrazně zahustí zástavbu a navíc rozpálí území největšího tepelného ostrova Prahy.
Podle mluvčího Penty Ivo Mravinace má ale každá mince dvě strany. „Proti návrhu Zahy Hadid se vymezila nevelká skupina lidí, která ho vytrvale torpéduje. Je to v pořádku a má to logiku. Problém ale je, že tahle parta už nehraje fér a manipuluje s lidmi,“ vysvětluje pro Metro Mravinac. Odpůrci projektu například podle něj straší posudkem organizace UNESCO. Přitom právě tato organizace návrh loni podpořila s tím, že je adekvátní pro umístění v památkově chráněné rezervaci.
„Ano, doporučila změnit část za magistrálou, v karlínské části, ale ta by se měnila stejně. Protože majitelé autobusového nádraží Florenc mají na svém pozemku vlastní projekt, což plně respektujeme. Petice proti naší stavbě obsahuje kromě dalšího ještě jednu lišárnu – staré vyobrazení části stavby u Masaryčky z roku 2014, které je graficky upravené tak, aby proporce stavby vypadaly vůči okolí hrozivě,“ dodává Mravinac.
Penta zvelebuje i nádraží
Při koupi pozemků v okolí Masarykova nádraží se Penta před lety zavázala také pomoci Českým drahám při rekonstrukci budovy nádraží. Tu v nejbližší době čeká otevření nové čekárny i úschovny zavazadel, jež čekají na kolaudace. V části nádraží, která lemuje Hybernskou ulici, pak mají na místě bývalých pokladen vzniknout nové obchody. „V pasáži jsou opravené mozaiky a obklady, čekáme na dodávku dlažby, kterou ručně vyrábí ve Francii. K dražšímu, ale hodnotě místa naprosto odpovídajícímu řešení jsme dospěli po konzultacích s památkáři. Ve všech veřejných prostorách se postupně vyměňuje elektroinstalace, samozřejmě ve spolupráci s Českými drahami,“ doplňuje Mravinac.
Projekt podél ulice Na Florenci Penta prezentuje veřejnosti zhruba pět let. Zda budova podle návrhu zesnulé architektky v centru vyroste, bude záležet na rozhodnutí úředníků v dalších týdnech. Podle Mravinace bude ale budova nakonec menší, jinak členěná a také bude počítat s méně parkovacími místy. Odpůrce tak podle něj pobuřuje zbytečně. „Stavba neztratila rukopis Zahy, ale dost se změnila. Projekt doznal zhruba deseti závažnějších změn. Včetně vodních prvků v okolí, což byl jeden z nejčastějších požadavků veřejnosti,“ dodává Mravinac.
