„Přišli jsme na ně náhodou, když jsme přes otevřené okno, asi v jednu ráno, slyšeli hlasité pípání. V okapu pod ním jsme uviděli čtyři opeřené kuličky,“ směje se obyvatelka holešovického domu Tereza Lucáková. Hned ráno volala do Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy, kde jí bylo sděleno, že pokud jsou ptáčata v klidu a není slyšet neustálý křik, který by značil, že jsou ptáčata hladová, tak je vše v pořádku a není důvod jakkoli zasahovat. „S paní jsem se ale domluvila, že v případě podivných dlouhotrvajících zvuků bych jí ihned zavolala a domluvily bychom se, jak postupovat dál,“ říká pro deník Metro mladá maminka Tereza.
Co dělat, když objevíte za okny malé dravce
|
Její velmi opatrné pozorování malých poštolek pokračuje. „Nepomáhám jim, věřím, že si příroda umí poradit sama. Několikrát jsem viděla matku na protější střeše s myší v zobáku, kterou jim přinesla. Mám trochu obavy, že bych v případě pomoci mohla vyděsit matku, jež by se už k ptáčatům nemusela vrátit, a to bych si nikdy neodpustila,“ ujišťuje, že je opatrná. I přesto je tajně kontroluje z okna vedlejšího pokoje.
S objevem se pochlubila ostatním holešovickým obyvatelům. „Jedna paní mi napsala, že se kdysi nacházelo další hnízdo na rohu ulic Veverkovy a Heřmanovy. Jestli tam však stále je, to netuším,“ doplňuje pro deník Metro. Tereza Lucáková je dalším člověkem, který malé opeřence – čtyři poštolčí mláďata – z okna sleduje. Známý je také příběh Judity Zajtkové ze Spořilova, která každý rok měla poštolčí rodinku v truhlíku na balkoně. Její videa vzbuzovala na sociálních sítích nebývalý zájem, viděl je skoro milion lidí.
