„Na středních školách se postupy ekologického zemědělství nevyučují. Alespoň o tom nemám informace. Dříve existující výuka postupnou reorganizací v minulých letech zanikla,“ vysvětluje Jiří Prachař, ředitel první Farmářské školy v Česku. Ta slavnostně otevřela 1. září v Praze 6 – Ruzyni.
Cílené vzdělávání na ekologické a biodynamické zemědělství u nás doposud chybělo. „Na vysokých školách je několik oborů jako Trvale udržitelné systémy hospodaření v krajině na Jihočeské univerzitě nebo Ekologické zemědělství na České zemědělské univerzitě v Praze. Obory jsou ale hodně teoretické. Kdo chce jít skutečně farmařit, ten potřebuje hlavně kvalitní praxi, a to je to, v čem se lišíme. Naše škola stojí z 80 procent na praxi a teorie praxi pouze doplňuje. V tom jsme unikátní,“ popisuje školu její ředitel.
Do jejího historicky prvního ročníku nastoupilo celkem 50 studentů. Slavnostní zahájení tříletého studia proběhlo v prostorách Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Účastnili se ho například náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek či emeritní profesor z Jihočeské univerzity Jan Moudrý. Nechyběl ale ani zpěvák Tomáš Klus, který je ambasadorem školy. „Projekt podporuji proto, že si uvědomuji potřebu rovnovážného a vědomého způsobu života. Nesmírně si vážím každého, kdo se rozhodne farmařit ohleduplně k zemi, která nepotřebuje nic dalšího tolik než ohleduplnost,“ uvedl Tomáš Klus.
Nový pohled na vzdělávání
Výuka vychází z konceptu dostupného například v Německu, Švýcarsku, Anglii či Francii, kde se klade důraz na praxi. „Na mém předchozím studiu na vysoké škole mi vadilo, že bylo zaměřené zejména na teorii, proto jsem z něj po třech letech odešla zklamaná. Farmářská škola mě zaujala právě tím, že byla založená hodně na praxi a současně přinášela možnost naučit se pěstovat rostliny či chovat zvířata v souladu s přírodou. To mi totiž dává velký smysl,“ vysvětluje Leontina Křikavová, jedna z nastupujících studentek.
Jiří Prachař je členem představenstva spolku Demeter CS, který si klade za cíl podporu a rozvoj biodynamického způsobu hospodaření v Česku a na Slovensku.
Díky aktivnímu zapojení do fungování 40 českých i zahraničních vzdělávacích farem získají studenti už během tříletého studia vhled do jejího provozu a vyzkouší si celé spektrum zemědělských postupů. Po úspěšném absolvování programu pak budou schopni založit a také vést vlastní ekologickou farmu.
Do výuky se zapojí řada českých i zahraničních významných osobností, které se zasloužily o rozvoj ekologického zemědělství. Studenti se budou moci učit přímo od špiček v daném oboru. „Ze zapálených nadšenců do ekologického způsobu hospodaření chceme postupně vychovat profesionály, kteří budou schopni v tomto odvětví najít uplatnění a spolupodílet se na jeho zachování i dalším rozvoji. Chceme podporovat mladé zemědělce, aby posléze chtěli zakládat vlastní farmy a přispívali tak k obnově zdravého hospodaření, zdravé krajiny i života na venkově,“ říká ředitel nové školy.
Aktuální situace v Česku
Pokud jde o celkovou rozlohu půdy využívané pro ekologické zemědělství, přibližuje se Česká republika standardům západoevropských zemí. V současné době zaujímá tato forma zemědělství zhruba 15 procent celkové výměry a trend má stoupající tendenci. Nicméně Agrární komora ČR zároveň upozorňuje na dlouhodobý nedostatek farmářů a sezonních pracovníků v tomto odvětví.
„Vnímáme, že zájem o vzdělání v oblasti ekologického a biodynamického zemědělství u nás postupně roste. Přihlášku ke studiu na Farmářské škole letos podalo 60 zájemců. Výběrovým řízením jich prošlo 50. Z toho 34 žen a 16 mužů převážně starších 26 let. Většina přijatých studentů už se zemědělstvím větší či menší zkušenosti má. Co jim ale nechybí, je zájem a zápal dělat věci jinak a lépe, učit se a objevovat svou vlastní cestu v ekologickém farmaření,“ vysvětluje Prachař.
JAK ŠKOLA VZNIKLA
|
