metro.cz

Počasí v Praze

16 °C / 20 °C

Pátek 22. září 2023. Svátek má Darina

Další 1 fotografie v galerii
Biodynamické zemědělství zdůrazňuje udržitelnost, biodiverzitu s harmonii mezi půdou, rostlinami, zvířaty a lidmi. | foto: MARTIN MATĚJ

Nadchnul se pro ekologii. Jiří Prachař založil první farmářskou školu v Česku

  18:30
Ne všichni touží být specialisty IT nebo se zabývat vývojem umělé inteligence. Zájem o biodynamické zemědělství stále roste.

„Na středních školách se postupy ekologického zemědělství nevyučují. Alespoň o tom nemám informace. Dříve existující výuka postupnou reorganizací v minulých letech zanikla,“ vysvětluje Jiří Prachař, ředitel první Farmářské školy v Česku. Ta slavnostně otevřela 1. září v Praze 6 – Ruzyni.

Cílené vzdělávání na ekologické a biodynamické zemědělství u nás doposud chybělo. „Na vysokých školách je několik oborů jako Trvale udržitelné systémy hospodaření v krajině na Jihočeské univerzitě nebo Ekologické zemědělství na České zemědělské univerzitě v Praze. Obory jsou ale hodně teoretické. Kdo chce jít skutečně farmařit, ten potřebuje hlavně kvalitní praxi, a to je to, v čem se lišíme. Naše škola stojí z 80 procent na praxi a teorie praxi pouze doplňuje. V tom jsme unikátní,“ popisuje školu její ředitel.

Do jejího historicky prvního ročníku nastoupilo celkem 50 studentů. Slavnostní zahájení tříletého studia proběhlo v prostorách Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Účastnili se ho například náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek či emeritní profesor z Jihočeské univerzity Jan Moudrý. Nechyběl ale ani zpěvák Tomáš Klus, který je ambasadorem školy. „Projekt podporuji proto, že si uvědomuji potřebu rovnovážného a vědomého způsobu života. Nesmírně si vážím každého, kdo se rozhodne farmařit ohleduplně k zemi, která nepotřebuje nic dalšího tolik než ohleduplnost,“ uvedl Tomáš Klus.

Nový pohled na vzdělávání
Výuka vychází z konceptu dostupného například v Německu, Švýcarsku, Anglii či Francii, kde se klade důraz na praxi. „Na mém předchozím studiu na vysoké škole mi vadilo, že bylo zaměřené zejména na teorii, proto jsem z něj po třech letech odešla zklamaná. Farmářská škola mě zaujala právě tím, že byla založená hodně na praxi a současně přinášela možnost naučit se pěstovat rostliny či chovat zvířata v souladu s přírodou. To mi totiž dává velký smysl,“ vysvětluje Leontina Křikavová, jedna z nastupujících studentek.

Jiří Prachař je členem představenstva spolku Demeter CS, který si klade za cíl podporu a rozvoj biodynamického způsobu hospodaření v Česku a na Slovensku.

Díky aktivnímu zapojení do fungování 40 českých i zahraničních vzdělávacích farem získají studenti už během tříletého studia vhled do jejího provozu a vyzkouší si celé spektrum zemědělských postupů. Po úspěšném absolvování programu pak budou schopni založit a také vést vlastní ekologickou farmu.

Do výuky se zapojí řada českých i zahraničních významných osobností, které se zasloužily o rozvoj ekologického zemědělství. Studenti se budou moci učit přímo od špiček v daném oboru. „Ze zapálených nadšenců do ekologického způsobu hospodaření chceme postupně vychovat profesionály, kteří budou schopni v tomto odvětví najít uplatnění a spolupodílet se na jeho zachování i dalším rozvoji. Chceme podporovat mladé zemědělce, aby posléze chtěli zakládat vlastní farmy a přispívali tak k obnově zdravého hospodaření, zdravé krajiny i života na venkově,“ říká ředitel nové školy.

Aktuální situace v Česku
Pokud jde o celkovou rozlohu půdy využívané pro ekologické zemědělství, přibližuje se Česká republika standardům západoevropských zemí. V současné době zaujímá tato forma zemědělství zhruba 15 procent celkové výměry a trend má stoupající tendenci. Nicméně Agrární komora ČR zároveň upozorňuje na dlouhodobý nedostatek farmářů a sezonních pracovníků v tomto odvětví.

„Vnímáme, že zájem o vzdělání v oblasti ekologického a biodynamického zemědělství u nás postupně roste. Přihlášku ke studiu na Farmářské škole letos podalo 60 zájemců. Výběrovým řízením jich prošlo 50. Z toho 34 žen a 16 mužů převážně starších 26 let. Většina přijatých studentů už se zemědělstvím větší či menší zkušenosti má. Co jim ale nechybí, je zájem a zápal dělat věci jinak a lépe, učit se a objevovat svou vlastní cestu v ekologickém farmaření,“ vysvětluje Prachař.

JAK ŠKOLA VZNIKLA

  • S nápadem založit školu přišel Jiří Prachař, ekologický zemědělec a pedagog.
  • V rámci studia odešel do Německa a Švýcarska, kde získával zkušenosti na ekologických biodynamických statcích a zároveň působil jako lektor v německém ekologickém a biodynamickém zemědělském vzdělávání Freie Ausbildung. Tento koncept ho nadchl natolik, že se rozhodl ho přinést do Česka.
  • Na vzniku školy se podílela Asociace místních potravinových iniciativ ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Praze. Díky této spolupráci získala škola jak prostory pro výuku, tak i odborné pedagogy. „Rádi jsme pro potřeby školy poskytli zázemí, studenty budou učit naši odborníci. Věříme, že i díky tomu bude zájem o ekologické zemědělství stoupat,“ přibližuje Mikuláš Madaras, ředitel Výzkumného ústavu rostlinné výroby. LAM

Komentáře

Hlavní zprávy

RECENZE: Stallonea budete postrádat. Banda akčních veteránů je potřetí zpátky v kinech

vydáno 22. září 2023  6:00

Je to celé poněkud smutné. Na jednu stranu je člověk rád, že se série Postradatelní dočkala i čtvrtého závěrečného pokračování. Zároveň je však nasnadě,...  celý článek

Češi s dluhy. Nejvíce je tíží „dluhy pro dobrou věc“ - hypotéky. Z EU jsou na tom nejhůře Řekové

vydáno 21. září 2023  12:11

Zastavte se někde na ulici a začněte počítat. První, druhý, první, druhý. Statisticky tak každý druhý chodec, který kolem vás projde, patří k lidem,...  celý článek

I vstupní prohlídka u praktického lékaře může zachránit ledviny

vydáno 21. září 2023  9:52

Své dětství a většinu dospívání prožil Vojtěch Růta (25) v jižních Čechách. Zde také chodil na gymnázium a věnoval se svým oblíbeným sportům, jako...  celý článek

S postižením sluchu se v tuzemsku potýká více než půl milionu lidí. Ti dál narážejí na problémy

vydáno 21. září 2023  5:01

„Dlouhodobě vnímáme, že mnohdy nejen úřady, ale i různé instituce ani nevědí, jaké mají lidé se sluchovým postižením potřeby, jaké prostředí jim mají...  celý článek