Ladislav LahodaKaskadér, šéf kaskadérského týmu Filmka.
|
Pokud si vaše služby vyžádají filmaři ze zahraničí, lze říct, o který typ kaskadérů bývá největší zájem?
Tým musí být univerzální. Například pro natáčení Gladiátora bylo potřeba kaskadéry dva metry vysoké a pokud možno svalnaté. Osm kaskadérů našeho týmu se tohoto velkofilmu zúčastnilo. Základem však nebyla postava, ale bojové umění, fyzická připravenost. Jinak obecně běžná postava má větší možnosti uplatnění včetně dublování herců.
Na který ze snímků, na jehož vzniku jste se podíleli, jste nejvíce pyšný?
Nejprestižnějším projektem je stále Titanic s účastí dvanácti členů týmu Filmka po dobu šesti měsíců.
Je kaskadérství omezeno věkem? Jaký je váš nejmladší a naopak nejstarší kaskadér?
Je-li potřeba, tak pracujeme i s dětmi. Nejedná se většinou o těžké kaskadérské výkony, ale hlavně jde o dublování dětských herců při náročnější scéně. Spolupracujeme s gymnastickými nebo zápasnickými oddíly. Často používáme své vlastní potomky, kteří většinou nějaký sport provozují. Věková hranice výkonnosti je individuální. Máme v týmu i šedesátileté kaskadéry, kteří mohou provádět některé standardní výkony: rvačky, autoakce. Určitě ale v tomto věku nelze padat do airbagu nebo kartonových krabic z třiceti metrů.
Odmítli jste již někdy nějakou akci, protože jste se domnívali, že je příliš riskantní?
Každý filmový projekt má ve štábu koordinátora, většinou bývalého kaskadéra, který má zkušenosti a dokáže odhadnout riziko. Odmítnout akci, která je neúměrně nebezpečná, je normální, vždy ale musíte navrhnout jiné řešení, tak aby scéna ve filmu byla, ne však za cenu velkého rizika.
Při natáčení akčních scén se asi s poraněními musí počítat. Která jsou ta nejčastější?
Ne vždy může kaskadér použít tolik chráničů, aby zabránily pohmožděninám, v krajním případě zlomeninám. Tyto úrazy k této profesi částečně patří.