Rytí textu do sádrových odlitků, leštění razidel pomocí brusných past i rytí reliéfů medailí pod mikroskopem jsme si na vlastní kůži vyzkoušeli na workshopu pořádaném při příležitosti Dne České mincovny.
„Jsme technicky schopni padělat peníze, ale znalost zákona nám to nedovoluje,“ usmívá se Josef Oplištil, kantor jablonecké medailérské školy, který spolu se svými studenty radí návštěvníkům, jak správně vydlabávat písmena do sádrové šablony. „Vytvořit na minci text je daleko jednodušší než motiv samotný. Profíkům to zabere pár hodin,“ říká Oplištil.
Dveřená stolička a raznice, tak se to dělalo dříve
Vlastní mince jsme v Poštovním muzeu vyrazili pěkně postaru. Na starém ručním lisu. „Na ražbu mincí a medailí se dnes používají moderní lisovací stroje velkých rozměrů, které jsou součástí výrobního provozu,“ potvrzuje manažer České mincovny Lukáš Jokl. „Abyste nemuseli jezdit až k nám do Jablonce, přivezli jsme ruční lis, tedy dřevěnou stoličku, pomocí které se samotná mince vyrazí úderem kladiva,“ dodává. Výroba mincí vypadá v podání medailérů z České mincovny, kteří spolupracují také s Českou národní bankou, jako snadný způsob, jak přijít k penězům.
Podle Josefa Pazoura, manažera výroby České mincovny a člena komise České národní banky při výběru výtvarných návrhů mincí, by pro padělatele ražba kovových mincí byla jen zbytečná ztráta času. „Hloupé automaty sice občas sežerou kdeco, ale padělky, i když většinou vypadají slušně, nesplňují základní parametry a obvykle je pachatel rychle dopaden,“ vysvětluje Pazour. „Ne, že bych chtěl někoho nabádat, ale když padělat, tak asi bankovky,“ usmívá se Pazour.
Strážce streamu
