„Přechod na bateriový pohon u menších vozů a techniky už probíhá. Elektrifikace samosběrů však představuje samostatnou výzvu. Tyto stroje totiž plní nezastupitelnou roli při čištění a údržbě silnic,“ říká mluvčí svozové firmy Alexandr Komarnický.
Podle ředitele Františka Hodana, pod kterého v Pražských službách úklid a čištění komunikací spadá, posunulo testování úvahy o elektrifikaci vyšší hmotnostní kategorie vozů. „Technicky vzato jde o logickou evoluci komunální techniky. Její elektrifikace začala u malé techniky, pokračovala chodníkovými zametacími vozy, osobními automobily a vyvrcholí u velkých nákladních vozů,“ komentuje Hodan.
Takovýto samosběr by skutečně nebyl prvním elektrickým vozem v arzenálu společnosti. Pražské služby začaly s elektrifikací před lety, když nakoupily 25 elektrických vysavačů Glutton. Ty o několik let později doplnily chodníkové zametací stroje Bucher Citycat 2020 ev a Green machines, které brázdí ulice metropole od roku 2018. Primárně pro historické centrum metropole a blízké okolí.
„Lokální emise jsou palčivým problémem měst, proto je potřeba využívat všechny cesty k jejich snižování. To bateriové stroje umožňují. Bonusem je i výrazně nižší hluková zátěž,“ dodává Komarnický a vysvětluje, že právě z toho důvodu baterie pomalu vytlačují fosilní paliva i v pracovním arzenálu. „Společnost má třináct plotostřihů, deset elektrických motorových pil, deset fukarů a třináct křovinořezů. Za zmínku stojí i náš inovativní přístup k rozšiřování vozového parku o elektrokola, elektrické skútry a samozřejmě o elektromobily. Ty se objevují ve vybraných provozech. Zaměstnanci tak mají možnost lépe kontrolovat čistotu ulic,“ pokračuje Hodan.
Relativní novinka
Ačkoli technologie kráčí mílovými kroky kupředu, stále se na elektrické vozy dá dívat jako na relativní novinku. Tomu odpovídá i cenovka, zatím vyšší než za konvenční techniku. Pořizovací cenu však kompenzují nižší provozní náklady. A to až o sedmdesát pět procent, jak potvrdil provoz stávající elektrické flotily.
„V dalších letech počítáme s nasazením elektrických vozidel na obsluhu košů, úklid stanovišť separovaného odpadu a další postupnou náhradou osobních a dodávkových vozidel pohybujících se zejména v centru metropole,“ dodává mluvčí společnosti. Pražské služby jsou v tuzemsku lídrem v elektrifikaci vozového parku. Hlavní město Česka se tak řadí po bok Barcelony, Říma, Paříže nebo Amsterdamu, kde totožné bateriové stroje již pracují a pomáhají bojovat s klimatickou změnou. Ekologická verze tohoto typu stroje by mohla být v budoucnu žádoucí.
„Proto se firma snaží mít co nejlepší přehled o tom, jaké typy ekologických mechanismů současný trh nabízí,“ konstatuje ředitel firmy Hodan.
Tříděný odpad
Elektrický sběrný vůz ale není jedinou novinkou, která se v souvislosti s nepořádkem v hlavním městě testuje. Operátor ICT nyní se svozovými společnostmi testuje takzvané RFID čipy umístěné do kontejnerů.
„V rámci probíhajícího pilotního projektu byly RFID čipy nainstalovány už na 414 odpadových nádob na papír a plasty s horním výsypem na území Prahy 2, Prahy 7 a Prahy 8. Dále byly na šest svozových vozidel umístěny RFID čtečky, které sbírají data o skutečně provedených svozech. Technologie provádí vše sama, není třeba zásahu svozové posádky. V praxi to funguje tak, že v okamžiku provedení výsypu nádoby dojde automaticky bezkontaktně k načtení RFID čipu umístěného na nádobě pomocí RFID čtečky instalované na svozovém vozidle,“ vysvětluje princip Petr Suška, ředitel úseku Smart City, inovací a projektového řízení ve společnosti Operátor ICT.
Tato společnost provozuje také městskou datovou platformu Golemio. „Během prvního kvartálu letošního roku došlo i k integraci dat o skutečně provedených svozech do datové platformy Golemio, která jako jediná v Praze umožňuje vyhodnocovat a interpretovat městská data jako celek, „ doplňuje Suška.
Hlavním cílem pilotní fáze je vybrat a rozhodnout, která ze dvou testovaných technologií je spolehlivější a vhodnější. Označování odpadových nádob RFID štítky také umožňuje jednoznačně identifikovat odpadovou nádobu, jejího majitele a automaticky bezkontaktně evidovat výsyp. Jde o relativně jednoduchou technologii založenou na radiofrekvenční identifikaci, RFID je zkratka Radio Frequency Identification.
„Praha a svozové společnosti budou mít on-line přehled o tom, zda svoz tříděného odpadu odpovídá jeho dohodnuté četnosti. Až se vše zaběhne, měl by projekt také pomoci zjednodušit fakturaci, a to jak odboru ochrany životního prostředí, tak svozovým společnostem,“ vysvětluje budoucí přínos projektu náměstkyně pro životní prostředí Jana Komrsková.
V rámci pilotu bylo plánováno osadit celkem tisíc čipů na detekci svozů separačních nádob s horním výsypem. Pro fázi budoucího rutinního provozu se počítá s umístěním až deseti tisíc. Pilotní projekt navazuje na Chytrý svoz odpadu, který je v rutinním provozu již od roku 2020. Ten je primárně zaměřen na kontrolu stavu a skutečné naplněnosti sběrných nádob na separovaný odpad za pomoci IoT senzorů, které jsou umístěné převážně v podzemních nádobách a nádobách se spodním výsypem. V průběhu let 2021 a 2022 došlo k postupnému rozšíření projektu na aktuálně asi dvanáct set senzorů. „Do budoucna je plánováno rozšíření senzorických řešení do všech separačních nádob se spodním výsypem na území Prahy, tedy do asi sedmi tisíc nádob,“ uzavírá mluvčí Operátora ICT Iva Pavlousková.
Strážce streamu
