Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek dnes zdůraznil vysoký počet výjimečných odchovů. „Velmi často to jsou druhy ohrožené, velmi obtížně množitelné. V některých případech jsme je rozmnožili jako první, někdy na světě, někdy v Evropě,“ uvedl. Považuje za pochopitelné, že rozmnožování vzácných živočichů není spojeno jen s úspěchy. „Neúspěchy k tomu patří, vždy k nim dochází navzdory velké péči,“ doplnil ho kurátor plazů a obojživelníků Petr Velenský. Ten se musel smířit s tím, že nepřežila mláďata želvy egyptské.
Poprvé se podařilo odchovat trnorepa mezopotámského
Pražské zoo se však ze zvířat, které má Velenský na starosti, podařilo jako první na světě odchovat trnorepa mezopotámského. „Podařilo se nám ho rozmnožit dokonce dvakrát, což je vzácnost,“ poznamenal Velenský. Z nakladených vajíček samice Sáry se vylíhlo 27 mláďat tohoto býložravého ještěra, který pochází z pomezí Iráku a Íránu. Po pětiletém úsilí se jeho tým dočkal pěti mláďat velmi vzácného varana moluckého.
Mezi savci má především pro odborníky mimořádný význam odchov rypoše obřího, což je podzemní hlodavec, kterého pražská zoo chová jako jediná v Evropě. V říjnu se narodila tři mláďata tohoto zvířete, které žije celý život v podzemí a orientuje se mimo jiné podle vibrací a magnetismu. Pro návštěvníky však budou zřejmě zajímavější čtyři gepardí koťata, která by měla být ve výběhu k vidění na jaře. „Brzy jim budou čtyři týdny, to nejhorší mají zdárně za sebou,“ řekl kurátor savců Pavel Brandl.
Kachničky nikde nepřežily, v Praze ano
Z ptáků v pražské zoo dokázali jako první v Evropě odchovat mláďata kachničky obojkové. „Nikde je dosud nedokázali udržet při životě,“ řekl kurátor ptáků Antonín Vaidl. Výjimečný byl také odchov tří mláďat supa mrchožravého v jednom hnízdě, protože obvykle tam bývají jen dvě. Po devíti letech se podařilo zahradě odchovat papouška amazoňana modrobradého.
Nová mláďata si pražská zoo slibuje také od řady nových zvířat, která do ní přibyla. S cílem oplodnit samice pořídila sloního samce Ankhora. Rozmnožit by se mohly rovněž páry gibonů, mravenečníků nebo jedovatého hada chřestýšovce mangšanského, kterého vědci objevili teprve před pětadvaceti lety.
Strážce streamu
