Nárůst nadměrného a rizikového užívání technologií, vysoký výskyt úzkostí a depresí, malá spokojenost se životem. Tyto a další psychické potíže na straně pražských žáků nově zmapoval magistrátní výzkum duševního zdraví a rizikového chování žáků druhého stupně základních škol a studentů středních škol v Praze.
„Výsledky potvrzují obavy odborníků, že se covidová pandemie, ale také nekončící ruská agrese proti Ukrajině a nejasný hospodářský vývoj negativně podepisují na duševním zdraví, a to především u dětí a mladistvých,“ komentuje výsledky mluvčí magistrátu Vít Hofman s tím, že výzkum připravila příspěvková organizace Centrum sociálních služeb Praha. S analýzou dat pomohli datoví analytici z výzkumného týmu Anreva Solution.
Putin a jeho agrese na Ukrajině straší nejen mladé lidi. Putin jako hajlující skřet.
Se svým životem je aktuálně spokojeno méně žáků než dříve. V roce 2019 uvádělo celkovou spokojenost se svým životem šedesát pět procent žáků, v roce 2022 už jen padesát čtyři procent. Naopak podíl těch, kteří explicitně uvedli, že nejsou spokojeni, narostl z osmi v roce 2019 na patnáct procent v roce 2022.
„Až dvacet sedm procent žáků v Praze vykazuje wellbeing – spokojenost se životem – na tak nízké úrovni, pro kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje konzultaci či intervenci odborníka. To znamená, že by zhruba každému čtvrtému žákovi druhého stupně základních škol nebo středních škol v metropoli měla být poskytnuta odborná pomoc,“ dodává Hofman.
O problému svědčí i pohled na detailnější ukazatele, například z oblasti psychického zdraví. Okolo čtrnácti procent žáků vykazuje příznaky vysoké míry úzkosti, dalších patnáct procent pak střední míru úzkosti. Přibližně jedenáct procent žáků vykazuje příznaky těžké deprese, dalších jedenáct středně těžké deprese. Všichni tito žáci přesahují hodnoty, při kterých je doporučeno vyhledat konzultaci odborníka a další případnou intervenci.
„To vytváří velký tlak na podpůrné a intervenční služby a odhaluje nejen známý deficit psychiatrické péče, ale také nedostatek dětských psychologů, adiktologů a dalších specializovaných služeb, a to například pro žáky, kteří se sebepoškozují či děti zasažené násilím v blízkých vztazích,“ uvádí tiskový odbor hlavního města Prahy.
Nejohroženější skupinou z hlediska duševního zdraví a wellbeingu jsou dívky starší čtrnácti let. V porovnání se stejně starými chlapci udávají dívky významně horší pocit wellbeingu. Dívky starší čtrnácti let výrazně častěji trpí příznaky deprese a úzkostí a jsou pětkrát ohroženější rizikem k rozvinutí poruch příjmů potravy než chlapci.
PŘIBYLO SEBEVRAŽD. HLAVNĚ U MLADÝCH LIDÍ
|
V problematice užívání návykových látek roste užívání nikotinových sáčků a kratomu. V roce 2021 uvedla použití kratomu necelá dvě procenta žáků, v roce 2022 již necelých pět procent. Aktuální legislativa navzdory varování odborníků nezakazuje kratom prodávat i osobám mladším 18 let. Roste také užívání elektronických cigaret, takzvané vapování. Alkohol zůstal na stejných hodnotách jako v roce 2021, kdy se vrátil do „předcovidových“ čísel z roku 2019. Zastavil se tak mírný pokles registrovaný v předchozích letech, neboť užívání alkoholu a marihuany mezi žáky dle studií doteď dlouhodobě mírně klesalo.
Ohrožení excesivním používáním internetu a technologií za rok 2022 kopíruje hodnoty z roku 2021, které odborníci na danou problematiku vnímají jako velmi vysoké. „Pro představu, čtyřicet pět procent žáků opakovaně vynechalo kvůli internetu spánek nebo jídlo. Padesát čtyři procent přiznalo, že se někdy rozčílí, když nemohou být on-line,“ doplňuje detaily datová analytička Dominika Matějovcová.
