Všichni se k inflaci vyjadřují a málokdy se shodnou. V roce 2020 jsme měli mít znehodnocení pod dvě procenta, jenže potom přišel náhle covid. V roce 2022 napadlo Rusko Ukrajinu. Po čtvrtstoletí jsme si najednou vychutnali dvoucifernou inflaci.
Koho vytahat za uši, že nám už třetím rokem ujídá z talíře? Všechno házet na Kalouska už nestačí. Týden co týden nám chodí e-maily od bank i dalších přispěvatelů, jasno z nich ale asi mít nebudete. Co hodnotitel, to jiný pohled.
Celý rok jedenáct, na konci sedm?
Například hlavní ekonom společnosti Cyrrus vidí viníka například v dovolenkářích. „Počítat šlo s růstem cen u rekreace, kultury, stravování a ubytování, kterým svědčí dovolenková sezona,“ hodnotí jako jedny z viníků Vít Hradil z Cyrrusu. On sám předpovídá, že letošní průměrná inflace bude v Česku na jedenácti procentech a na konci roku se dočkáme sedmi procent.
Své favority, kteří táhnou inflaci, má také Česká bankovní asociace (ČBA). „Hlavní příčinou meziměsíčního růstu byly pohonné hmoty, které v srpnu poskočily o 7,7 procenta,“ konstatuje Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA. K vyšší meziměsíční inflaci podle Jakuba Seidlera přispěly vedle paliv i vyšší ceny tabáku, dovolených a mírně rovněž nájemné.
Potraviny se drží na uzdě
Pokud se někde setkávají spotřebitelé s ústupem inflace, jsou to podle většiny ekonomů potraviny. Brambory teď meziměsíčně zlevnily o více než 13 procent, zelenina o téměř sedm procent. Také ekonomové z Raiffeisenbank (RB) „obviňují“ především zdražující ropu a s ní spojený návrat spotřební daně u nafty. „Naopak klesly ceny polotučného mléka, drůbežího masa či vajec,“ připomíná brzdicí faktory Martin Kron, analytik RB.
K inflaci se však nevyjadřují výhradně jen peněžní experti. Komentují ji například také někteří developeři. S nezlevňováním potravin na rozdíl od finančníků naopak nesouhlasí třeba Evžen Korec, majitel Ekospolu. „Rodinné rozpočty zatěžují hlavně nákupy potravin. I přes dvouciferné zdražování v minulosti nezlevňují. Ceny masa vzrostly v srpnu proti stejnému měsíci loňska o 2,7 procenta, vajec o 16,9 procenta a zeleniny o 24,5 procenta,“ vzkazuje Korec, který ale nehovoří o srovnání meziměsíčním, ale meziročním. Korec ale přiznává například meziroční zlevnění mouky nebo másla.
Odhalí výrobci účetnictví?
Více faktorů inflace vidí hlavní ekonom České spořitelny Michal Skořepa. „Za dominantního původce pokládám Rusko, jehož chování vedlo k prudkému zdražení evropských energií, silně pociťovanému zejména v zemích s vyšším podílem energií na celkovém spotřebitelském koši, jako je například Česko,“ shrnuje základního viníka Skořepa.
Svou roli podle Skořepy sehrála i rozhazovačná rozpočtová politika nynější a předchozí české vlády a možná i ze zpětného pohledu až příliš uvolněná měnová politika ČNB. Dalším faktorem je rozhodnutí Evropské unie posouvat se zeleným směrem, a to mimo jiné i zdražováním uhlíkových povolenek. „Nebylo by překvapivé, kdyby nastalého cenového zmatku využili i někteří výrobci a prodejci služeb a zboží k přechodnému navýšení cen nad rámec dopadu cen energií. S jistotou se takové nenápadné navýšení marží bez nahlédnutí do účetnictví firem zjistit nedá,“ uzavírá Skořepa.
PRAHA? AHA!
