Lesní zákon, kterým se v České republice řídí nakládání s lesy, pochází z roku 1995. „Ve značné míře vychází z původního socialistického zákona ze šedesátých let a myslíme si, že nastal čas pro jeho změnu,“ říká Jiří Svoboda, předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů.
Pomáhat a chránit. I s přispěním přírody
„Revitalizace“ zákona má směřovat ke zmírnění klimatických změn, které se v lesích projevily mimo jiné kůrovcovou kalamitou. V novodobé historii lesního hospodaření došlo k neobvyklému momentu. Platforma za novelizaci lesního zákona sdružila osm subjektů, z nichž každý zastává svůj pohled na lesy a hospodaření s nimi, a leckdy se jejich pohledy rozcházejí.
Někdo prosazuje více ekonomické hledisko, jiný ochranu lesa, třetí rekreační a další využití. Platforma, v níž jsou například zástupci lidí pracujících v lesnickém a dřevozpracujícím průmyslu, zástupci tohoto průmyslu, univerzita, ochranáři i lesníci, ale i soukromí zemědělci, přichází s osmi požadavky.
Lesy české, lesy naše
|
Patří mezi ně například větší volnost v hospodaření v lesích. Ne pro jejich čistě ekonomické využití, ale i hlavně pro pestřejší formy hospodaření podle konkrétních podmínek lesa. „Diverzifikace hospodaření přináší větší stabilitu a odolnost lesů, změna by měla dát vlastníkům možnost více využívat tvořivé síly přírody,“ poznamenává Tomáš Pospíšil z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Uvedené subjekty v Platformě požadují větší volnost v dobrovolném sdružování zejména drobných vlastníků. To by umožnilo například sdružovat prostředky na využití těžké techniky, na kterou z finančních důvodů drobní majitelé v krizových situacích nedosáhnou.
Kůrovec dostal šanci
To byla podle zástupců Platformy jedna z příčin rychle se šířícího kůrovce u nás. Velký vlastník měl peníze na rychlé zpracování kůrovcového dřeva drahými harvestory. Drobní majitelé, jejichž kousky lesa sousedily s velkými majiteli, prostředky na zapůjčení techniky neměli. Často kácení vzdali. Leckdy ani nereagovali na úřední výzvy zajistit vykácení napadených stromů. Což pak vedlo k masivnímu šíření škůdce.
„V sousedních zemích se o toto starají sdružení, v nichž jsou malí vlastníci pod jednou střechou. Podobným problémům se tak lépe čelí, včetně prostředků na drahou techniku,“ připomíná Jiří Svoboda.
