Vlk z Wall StreetHodnocení: 4,5/5
|
Vlka z Wall Street alias zvráceného Robina Hooda (kvůli takzvaným akciím za penny okrádal hlavně americkou střední třídu), jak ho v rozpuku jeho pochybné kariéry nazval časopis Forbes, ztvárnil obdivuhodným způsobem režisérův oblíbenec Leonardo DiCaprio. Ten v tříhodinovém filmovém hodokvasu téměř nesleze z plátna, a ne že by to vadilo. Film je plný vulgarit či násilí, ale celkem překvapivě hlavně humorných scén, které se často – a to už ne tak překvapivě – točí kolem užívání drog.
Belfortovu kariéru snímek sleduje od prvního zaměstnání na Wall Street, kde dostal od protřelého bankéře Marka Hanny (výborný Matthew McConaughey) základní lekci jak prorazit: na nikoho kromě sebe nebrat ohled a udržovat se ve stavu až zvířecího nabuzení pomocí drog a onanie (ano, opravdu).
Vítězí ten dravější a bezohlednější
Svět finančníků je ve filmu zobrazen jako moderní džungle (Hanna naučí Belforta i bojovou hymnu, jejíž zpěv doprovází bití se v prsa), kde vítězí ten dravější a bezskrupulóznější. Pak ale burza zkolabovala a Belfort přišel o místo. Později si však, už "řádně proškolen", založil vlastní společnost, s níž se dostal i na Wall Street. Ale to už pral peníze ve velkém a smyčka kolem něj se stahovala. Zmíněný článek ve Forbesu totiž připoutal pozornost FBI, což vedlo kdvouletému vězení a obří pokutě.
Ale Scorsese by se samozřejmě s takto očekávaným závěrem nespokojil. Ač to není na první pohled tak znát, drží si tvůrci od Belfortových pamětí odstup. Projevuje se už jen tím, že nepříliš spolehlivým vypravěčem je sám Belfort. Film lze totiž číst i jako deziluzivní verzi amerického snu, z něhož, jak napovídá závěrečná scéna, se Amerika (a nejen ona) ještě docela neprobudila. Ta scéna není nijak spektakulární, spíš banální, o to víc je však děsivá.
