Sledujeme kus jednoho příběhu, může trvat od několika vteřin až po několik minut, pak zase část dalšího. Každý z nich má smysl sám o sobě a všechny se navíc v závěru nějak propojí. Divák, který knihu nečetl a ani si o filmu dopředu nic nezjistil, bude na počátku trochu zmaten. Většina herců navíc ve filmu ztvárnila hned několik rolí najednou. Přitom příběhy samy o sobě nejsou nijak náročné. U toho posledního z budoucnosti je navíc místy obtížné se nepousmát a brát ho vážně (i když je tak míněn). Stejně tak není snadné se kvůli přílišné roztěkanosti vyprávění emocionálně napojit na postavy.
Dobře sestavená skládačka
Atlas mrakůHodnocení: 4/5
|
K filmu by člověk mohl mít více výhrad (třeba že některé dialogy jsou blockbusterově instruktivní nebo že poselství je občas servírováno až příliš polopatě), přesto se Wachowským a Tykwerovi podařilo všechny příběhy poskládat a propojit zdánlivě jednoduchým, přitom však velmi vynalézavým způsobem. Jejich film – v příbězích právníka z roku 1849, homosexuálního skladatele z 30. let a novinářky ze 70. let minulého století, nakladatele ze současnosti, geneticky upravené jídlonošky z 22. století a lidí přeživších globální katastrofu z 24. století – vypráví o tom, nakolik jsou životy jednotlivých postav osudově propojeny.
Více než příběhové je však spíše "filmové" propojení, tedy střih, důvodem, proč se k filmu i opakovaně vracet. Tvůrcům se totiž podařilo jednotlivé příběhy invenčně propojit ať už hudebním motivem, dialogem, scénou, či třeba podobnou akcí. Všechny příběhy navíc rámuje prolog a epilog s postavou jménem Zachry (Tom Hanks) z posledního příběhu. Už jako starý muž je v nich Zachry svorníkem celého vyprávění a jeho možným vypravěčem.
Knižní předlohaV češtině podruhé vychází také stejnojmenná knižní předloha britského spisovatele Davida Mitchella z roku 2004. Je autorovou třetí knihou. |