Rozhovor: Naše show diváky uzemní, říká zakladatel Elánu Patejdl

Osmý světadíl s hity Elánu už rok plní Divadlo Kalich. Co se vám honilo hlavou během bouřlivě aplaudované sté reprízy?
Pocit velkého zadostiučinění. Do premiéry jsme šli s určitým respektem, možná i trémou z něčeho nového. Zahrát koncert je jedna věc, ale představit naše písničky v nezvyklých aranžmá a hlavně v podání interpretů úplně jiné generace, to byla velká výzva. S návrhy na muzikál z hitů Elánu za námi přišla spousta lidí, my jsme vsadili až na tandem producent Michal Kocourek - režisér Ján Ďurovčík a už premiéra nás přesvědčila, že jsme udělali dobře. Stá repríza nás v tom jen utvrdila. Věříme, že se dostaneme i k vyšším číslům.

Vede vás úspěch muzikálu k úvahám o "dvojce"? Hitů byste měli dost...
Určitě bychom se do něčeho takového nepouštěli pouze na základě úspěchu Osmého světadílu. Máme toho za sebou už tolik, že si ani nemůžeme dovolit vstupovat do projektů čistě proto, abychom na nich vydělali. To bychom se prodávali dost lacino, navíc by šlo o ránu pod pás našim fanouškům. Takže pokud by měl někdy vzniknout další elánovský muzikál, stane se tak až ve chvíli, kdy najdeme stejně silné téma jako u toho současného. Podle mého názoru k tomu nedojde dříve než za tři nebo pět let. Musíme se totiž nejdřív zase něčím nabít, aby výsledek měl stejnou energii a přesvědčivý nápad. Něco podobného jsem zažil, když jsem šel za Jožem Rážem, jestli by nenazpíval písničku do filmu Fontána pre Zuzanu 3. Jožo mi tenkrát řekl: "Dobře, nazpívám ti ji, ale musí být lepší než Ak nie si moja." Ta zazněla v prvním dílu Fontány. Tak jsem mu složil Vodu, čo ma drží nad vodou.

Elán má před sebou halové turné. Jak to vypadá, když se tak velká kapela připravuje na šňůru?
Písničky, které po nás publikum stále žádá, jako jsou Vymyslená, Kráľovná bielych tenisiek a podobně, samozřejmě zkoušet nemusíme, ty novější si připravíme, nicméně "gró" naší práce je teď ve vymýšlení pódiových nápadů. Koncerty musí vypadat zase jinak. Lidi chtějí vidět stále něco nového, ale poslouchat pořád to stejné.

Nestavěl přitom Elán vždy spíš na síle písní než na omračujících jevištních efektech?
Zcela jistě, na druhou stranu to musí být i pro nás trochu vzrůšo. Uvedu příklad ze světa módy: minisukně jsou pořád minisukněmi, ale každý pozná, když si vezmete deset let starý model.

S jakými pocity budete večer v obrovském hledišti tokijského Aoyama National Theater sledovat japonskou premiéru svého Jacka Rozparovače?
Kapelu Elán jsem zakládal s nezbytným přesvědčením, že budeme nejslavnější na světě, ale kvůli hranicím, které kolem nás vytvořil socialismus, se o nás svět nedozvěděl a my jsme zůstali odkázaní jen na naše krásné malé území. Takže když se teď tímto způsobem do světa dostávám, plním si tak sen, který sním už celá desetiletí. Sláva je samozřejmě záležitost pomíjivá, ale pokaždé, když diváci v Koreji nebo Japonsku po mé písničce zatleskají, neubráním se pocitu, že jsem nežil zbytečně a že snad i něco umím.

Vašo Patejdl Zakladatel skupiny Elán vystudoval kompozici na VŠMU v Bratislavě. Na základní škole založil kapelu, která tvořila jádro budoucí skupiny Elán, dnes legendy československého pop-rocku. Po 4 albech, 500 odehraných koncertech a po získání Zlatého slavíka z kapely v roce 1985 odešel na úspěšnou sólovou dráhu. V roce 1996, u příležitosti 15. výročí, spolupráci se skupinou Elán obnovil. Muzikál Vašo Patejdla s názvem Jack Rozparovač bodoval před dnešní premiérou v Japonsku už v Soulu v Jižní Koreji, kde od roku 2009 odehrál na 300 repríz.