Praha vás naposledy přijala nadšeně. Jak se sem těšíte, máte rád Prahu jako takovou?
Mám na vaše město jen dobré vzpomínky. Jezdím do Prahy velmi často, protože velmi často spolupracuji s Českým národním symfonickým orchestrem. S celým orchestrem také odehraji koncert v Praze. Pokud bych měl sdělit některou konkrétní vzpomínku, tak je to na koncerty v Obecním domě. To je překrásné místo.
Jak moc takové místo ovlivní orchestr a celý průběh koncertu?
Víte, snažím se vždy na maximum soustředit na svou hudbu, a ne na okolí. Je pro mě hlavní, a také to je zodpovědnost, aby byl koncert co nejvíce kvalitní a všechny skladby byly odehrány co nejpřesněji. Navíc vždy hrajeme v pěkném prostředí. Není tedy pro mě důležité, jak prostor vypadá. Co naopak důležité je, aby v místě byla dobrá akustika.
Je to vaše poslední turné, ale nevypadá to, že jste u konce se silami. Opravdu už žádné koncerty?
Já vím, že nikdy neříkej nikdy. Ale naplánovali jsme turné po celém světě a myslím, že v takovém rozsahu již nebudeme vystupovat. Do Prahy se budu vždy rád vracet a budu rád dál spolupracovat s českým orchestrem.
Ovlivnil jste filmovou hudbu. Jaký film se svou hudbou máte nejraději?
Nemám rád říkat, která hudba, již jsem udělal, je lepší a která horší. Nikdy bych žádnou nepřepsal. Stojím si za svými skladbami. Myslím, že každá má svoje a je také vytvořena k určitému obrazu, k určité emoci. Má co sdělit. Kdybych teď hodnotil, která je lepší a která zase horší, urazil bych přece všechny, kteří na filmu spolupracovali.
Kdybyste mohl vrátit čas a uměl se přenést do nějakého okamžiku, který by to byl
Nerad se vracím do minulosti. Věřím, že čas má plynout, jak má, a není třeba nic uspěchat. Vždy jsem toto uctíval i během své práce. Lidé se mě často ptají, jak je možné, že jsme zvládl komponovat tolik hudby. Existují totiž roky, kdy jsem dělal hudbu k až třinácti různým filmům. To bylo nejplodnější období. Skladba je pro mě vášeň. Tak snad, že bych se vrátil do té doby?
