Odehráli jste část turné na Slovensku, jaké jste zaznamenali u našich sousedů reakce?
Jiří: Zprvu jsme tedy měli obavy, báli jsme se, zda bude chodit dostatek lidí. Jestli jich třeba nepřijde jen patnáct, i když to by bylo samozřejmě také fajn. Nakonec bylo na většině míst úplně plno. Také jsme si nebyli jistí, jak budou naše písně znát, i to byly zbytečné obavy.
Proč jste se rozhodli pro turné oslovit neznámé talenty?
Tomáš: Byli jsme trochu bezradní, a proto jsme vyvěsili inzerát na internetu a našli jsme několik opravdu skvělých talentů. Jsem rád, že se potvrdila má domněnka, že je tu mnoho větších talentů, než jsme my. Jsou ochotní nám obětovat čas a talent a budou se podílet na našich koncertech. Z takřka 400 odpovědí jsme oslovili patnáct z nich.
Kdo se vám líbil nejvíc?
Tomáš: Narazili jsme na Michala Horáka, ten nás velice zaujal. Když jsem ho poslouchal, měl jsem husí kůži.
Před nedávnem vám byla ukradena píseň, co se stalo?
Tomáš: To je pravda, byla nám sprostě ukradena píseň Dno za dnem, a to včetně aranže. Pouze byla obdařena ruským textem, což bylo docela zajímavé. Na druhou stranu nás zaskočila ta neskutečná drzost, se kterou tak bylo učiněno. Nikdo nás nekontaktoval, to nás zarazilo.
Jak jste to řešili?
Tomáš: Odpověděli jsme podobným způsobem. Na jejich klip jsme nasadili slova mé písně, a zdarma jsme tak pořídili videoklip, který se k té písni moc nehodí. Po pravdě řečeno, vlastně vůbec nehodí.
