Co čtenáři v knize najdou?
Ve 3. dílu Pražského uličníku naleznou čtenáři zejména 839 nových ulic, jejichž názvy byly od vydání druhého dílu v roce 1998 schváleny a samozřejmě jejich vysvětlení. Mimo to jsou zde ke 355 ulicím z prvních dvou svazků opravy, doplňky či informace o jejich prodloužení. Kromě nezbytných rejstříků i odkazů na první dva svazky je zde seznam německých názvů pražských ulic, a to jak z období nacistické okupace, tak z 18. a 19. století. Skoro každý se může setkat s dokumentem, kde je název ulice německy a tento rejstřík by mu měl pomoci zjistit, o jakou ulici se dnes jedná.
Je někdo, kdo by si v Praze ulici zasloužil a ještě jí nemá?
Uliční tabule by se neměla zaměňovat s pomníkem a osobně nejsem přítelem pojmenování po osobnostech, název ulice má mít funkci zejména orientační. Pojmenování ulic podle osobností by mělo být výjimečné, zejména tehdy, má-li osoba k místu vztah, alespoň zhruba tak to opakují zásady pro pojmenování ulic z nejrůznějších období, o kterých se v úvodu k uličníku též čtenář dozví. Realita je však pravý opak a počet pojmenování podle osob v poslední době narůstá. Myslím, že je dobře, že se roku 2007 dočkal ulice Antonín Langweil, jehož unikátní model Prahy můžeme dnes vidět v Muzeu hl. m. Prahy. Zásluhy jsou věc velmi subjektivní, a právě proto se uliční názvy v Praze tak často měnily.
A naopak, unikla nějaká ulice přejmenování?
Myslím, že tomu tak není, neboť tím, že ulici přejmenujeme, ji z historie nevymažeme. Koneckonců v Paříži mají stanici metra a náměstí Stalingrad (podle bitvy u Stalingradu) a zatím je -snad- nepřejmenovali. Staligrad sám se již od roku 1961 jmenuje opět Volgograd. Ulic, které by mohly být některým lidem trnem v oku, by se určitě pár našlo, ale takové přejmenování nemálo stojí a lidé, kteří v takové ulici bydlí asi nestojí o výměnu občanských průkazů a další komplikace. Největší vlna "nápravy" uličního názvosloví však skončila na konci 90. let 20. století.
Pražský uličník
Podle čeho se ulice pojmenovávají?
V Praze je ulic tolik a hodně jich v posledních 15 letech přibylo, že dnes už není jednoduché najít pro ně nějaký smysluplný název. Skoro třetina ulic se jmenuje podle polohy či místa (Na vrchu, Za rybníkem ap.), po osobách je to přes 20 procent a podle českých vesnic také 20 procent (do 80 km od Prahy jsou už všechny rozebrány ), pomístních a místních názvů (K Peluňku, Na Křtině apod.) je pak asi 11 procent. Zbylých zhruba 20 procent pak vychází na všehochuť – zvířata, rostliny, nerosty, zeměpisné pojmy, události, řemesla atd.
Tušíte které pojmenování je nejstarší?
Nejstarší dochovaný název Vyšehradské ulice se nachází již v Kosmově kronice, pochází tedy již z 12. století.
Který název je nejpodivnější?
Z těch, které byly schváleny v posledních 15 letech se mi zdá nejhumornější ulice U ÚLŮ, čtyřpísmenný název obsahující tři U a každé jiné, to už je výkon. Při přečtení se to ani tak nezdá, ale představa malého ztraceného dítěte, které vysvětluje strážníkovi, že bydlí v ulici U ÚLŮ, mě připadá zábavná. Jinak máme v Praze různé roztodivnosti, jsou tu ulice Vidlák (podle stejnojmenného rybníka), U nás (podle Jiráskova románu), U Zeleného ptáka (pomístní název vycházející z pojmenování hostince).
Nestěžují si místní na takové názvy?
Právě k tomu poslednímu mám i zajímavou osobní zkušenost. Před časem jsem též zasedal v komisi, která se k názvům vyjadřovala, a byl jsem svědkem, jak právě název U Zeleného ptáka obhajovali kunratičtí jako vžitý pomístní název. Bohužel to však zapomněli sdělit obyvatelům příslušné ulice, neboť po čase přišel rozhořčený dopis jedné z obyvatelek, že se jejímu dítěti ve škole smějí, kde bydlí.
Podařilo se vám zjistit u všech ulic, z čeho pochází jejich jméno?
Bohužel stále nikoli, přestože jsme se posledních 15 let snažili a přestože nám mnoho čtenářů pomohlo a poslalo nám své připomínky. Stále jsou ulice, jejichž název není ani úředně doložen, ani se nedá věrohodně zjistit či usoudit, podle čeho by se mohly jmenovat. Ale díky 3. dílu je takových "utajených" ulic o mnoho méně.
Kolik je v Praze ulic a najdou je všechny čtenáři ve třech dílech uličníku?
S těmi více než osmi sty novými by jich mělo být asi 7350, ale přesně to bohužel nikdo neví. Jsou ulice, které dostaly úředně svůj název, ale ještě nevznikly. Například už od osmdesátých let schválený název ulice Moskvinova na Barrandově a mnoho dalších. Jiné zase zanikly nebo byly úředně zrušeny, ale uliční tabule na domě stále visí (Úřednická I.). Proto je to s přesným počítáním ulic složité. Všechny tyto případy jsme se ve třech dílech uličníku pokusili podchytit, ale určitě nám něco uniklo. Zajímavé je i zvyšování počtu ulic.
Jak rychle stoupá počet ulic v Praze?
Na konci 50. let minulého století, kdy vyšla publikace Ulicemi města Prahy, bylo ulic asi 3500, na konci 90. let, kdy vyšly první dva díly Pražského uličníku jich bylo si 6500. Nárůst byl způsoben připojením mnoha desítek sousedních obcí a zdvojnásobením rozlohy Prahy. Přes 800 nových názvů za posledních 15 let však připadá na vrub nové výstavbě. Myslím, že toto číslo by Pražany mělo přinutit k zamyšlení.
