Na projektu se podílí přírodovědecká, 1. lékařská a matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, které ve stoletých budovách na Albertově sídlí. První plány a vizualizace na vznik moderních vědeckých center začaly vznikat už v roce 2005, nikdy ale nebyly dokončeny.
"Přece jenom jak se věda dělala před sto lety i to, jak studenti jsou zvyklí pracovat a studovat, se za těch sto let velmi změnilo. A tady postrádáme řadu funkcí, které by kampus měl mít, právě ty funkce komunitní, možnosti potkávat se. A to jsme formulovali jako jeden z důležitých úkolů pro ty nové budovy," vysvětlila Dvořáková. V kampusu by měl být prostor také pro zpracování dat.
Vypíše se nová architektonická soutěž
Do konce roku chce proto univerzita vypsat architektonickou soutěž. Do poloviny roku 2015 by pak prý mohl být vybrán projekt a vyřízena všechna nezbytná povolení, na místě se například musí provést archeologický průzkum. Kopnout do země by se mohlo poprvé v roce 2016, v případě, že vše půjde podle plánu, by měla centra začít fungovat v roce 2018.
Biocentrum se bude zabývat genetikou, biotechnologiemi, virologií, neurochemií a dalšími obory, výsledky jejichž bádání budou uplatnitelné hlavně v medicíně a biotechnologiích. Globcentrum bude zaměřeno na studium globálních změn, rizikových přírodních procesů a vlivu člověka na krajinu.
Staré budovy nevyhovují dnešním požadavkům
Vědci budou řešit potravinovou a energetickou bezpečnost, populační změny nebo mezinárodní migraci. Kromě pracovišť pro stovky vědců vznikne v nových centrech prostor i pro výuku studentů.
Většina univerzitních budov na Albertově pochází z 19. století a nevyhovují po technické ani kapacitní stránce. Fakultám chybí moderní laboratoře, pracovny akademiků, ale i prostory pro knihovny. Nyní je na pozemcích určených pro stavbu nových center například menza nebo sousedící dřevěná budova sloužící pro studentskou kolej. Ty budou strženy.
