Historie budekPrvní telefonní budka se v Praze objevila v roce 1911. V prvních letech se z ní volající ohlašovali do telefonu slovy: „Ha hej“.
|
V květnu roku 1945 slíbil na začátku Pražského povstání americký generál Patton, že se ozve z telefonní budky na Václavském náměstí. V dnešní době by už řešil kontakt s USA jinak. Přesto může telefonát z budky třeba i zachránit život.
Počet budek, které má na starost Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a jsou tedy dotovány státem, klesl letos v Česku na 5158 automatů. Povinné jsou jen v obcích do 1500 obyvatel. „Někteří starostové ale dokonce trvají na tom, že budku prostě nechtějí,“ uvádí mluvčí ČTÚ Martin Drtina.
Jestli za několik let úplně vymizí, je těžké předjímat. „Pravidelně dochází k přezkumu, jak jsou využívané a potřebné,“ doplňuje Drtina.
Dalších několik tisíc budek provozuje O2 na komerční bázi. Ještě v roce 2000 jich byly v Praze čtyři tisíce, aktuální počet je 1629. Že jsou ale telefonní budky stále užitečné, dokazuje 200 tisíc hovorů ročně na tísňové linky či hovory v krizových situacích. Zhruba desetina hovorů směřuje na Linku bezpečí.
Zrušené budky se likvidují ekologicky. „Máme specifickou firmu, která provádí demontáž budek,“ říká mluvčí společnosti O2 Kateřina Mikšovská. Ty vyřazené odkupují od O2 ze skladu ve Středních Čechách nadšenci z projektu Knihobudka. „Vykupujeme je až ve chvíli, kdy máme zajištěný finanční plán. Poptávky máme každý měsíc, ale vždy záleží na financích,“ upřesňuje za projekt Pavel Železný.
Knihobudka ve Všeobecné fakultní nemocnici.
V Praze je knihobudek deset a chystají se další. Náklady na jednu jsou 25 tisíc korun. „V Praze 10 udělali podobnou za 55 tisíc korun a na Praze 6 dokonce za sto tisíc. Jsme tedy rádi, že dokážeme udržet náklady na polovině či dokonce čtvrtině oproti konkurenčním projektům,“ dodává Železný.
Strážce streamu
