Nedoitých čtyřiadvacet let, to byl věk, ve kterém ze světa odeel talentovaný básník Jiří Wolker. Byl jedním z desetitisíců, kteří v meziválečném období podlehli viru tuberkulózy (TBC).
Zamlčované statistiky vylepovaly pověst
Závaná plicní nemoc byla druhým nejčastějím zabijákem obyvatelstva v počátečním období první republiky, společně s poválečnou epidemií panělské chřipky. Později, za socialismu, se tvrdilo, e tuberkulóza byla v tehdejím Československu definitivně odstraněna, říká Milan Sova, předseda České aliance proti chronickým respiračním chorobám.
Pohled na dostupné statistiky ale ukazuje, e jetě na konci 70. let minulého století evidovali lékaři během jednoho roku kolem pěti tisíc onemocnění. Pravdou je, e výskyt se po zavedení vakcinace v roce 1953 sníil asi stonásobně, ale tuberkulóza úplně nezmizela. Jen se o tom nesmělo na veřejnosti mluvit, říká Milan Sova.
Asie vs Evropa
|
e je na tom současná Česká republika výrazně lépe ne v údajných beztuberkulózních československých časech, dokazují data Státního zdravotního ústavu. V posledních pěti letech toti zaznamenají zdravotníci přiblině pět set případů TBC ročně.
Můete s nemocí ít, ani o ní víte
Ve výskytu tuberkulózy se Česko blíí Skandinávii, na sto tisíc obyvatel u nás indikují kolem čtyř případů. Lidé se často bojí, e kdy se na ulici nebo v MHD setkají s nakaeným člověkem, mohou se infikovat, vysvětluje Vladimír Koblíek, pneumolog plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
To je omyl. TBC se íří pomalu a při chvilkovém setkání k nákaze spí nedojde. Tuberkulóza vak můe být v těle celoivotně, ani se projeví, připomíná pneumolog Koblíek. Tato latentní TBC navíc není nakalivá. Na tom, jestli se z latentní TBC stane tuberkulóza takzvaně manifestní, má vliv i ivotní styl dotyčné osoby, její imunitní systém. Pokud má člověk dobrou fyzičku, není důvod k obavám.
Tato slova potvrzuje i Milan Sova. Někdy se mohou lidé obávat nákazy například při cestách do zemí, kde je výskyt TBC i více ne stonásobně vyí ne u nás. Co se týká například jihovýchodní Asie nebo mnoha afrických států. V běném letovisku to je nepravděpodobné, moná kdyby člověk cestoval individuálně, bydlel u místních, hovoří o moných nebezpečích Sova. Musel by vak být s nakaeným člověkem několik hodin v osobním kontaktu, nemocný by na něho musel zblízka dýchat či kýchat.
Odolná TBC se brání
To, co plicní specialisty trápí, je zvyující se výskyt tuberkulózy, která je odolná vůči stávající běné léčbě. Tak jako se musí zdravotníci vypořádávat s neúčinností původních antibiotik proti některým zánětům, například angíně, musí se nyní potýkat i s takzvanou multirezistentní (MDR) tuberkulózou. Klasické léky na vyspělejí formu TBC nereagují. Pacienti se z ní léčí a dva roky.
Přitom před deseti lety se forma MDR tuberkulózy u nás nevyskytovala vůbec. V roce 2021 u bylo v Česku deset případů, loni se číslo vyplhalo na devatenáct, upozorňuje Martina Koziar Vaáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice.
Odolná TBC je důvod, proč plicní specialisté nyní hledají monost, aby v Česku vzniklo více specializovaných center pro tuto sloitou a dlouhodobou léčbu. Zatím je v praské Thomayerově nemocnici patnáct lůek, ale to nemusí do budoucna stačit.
Léčba MDR tuberkulózy novými léky je finančně náročná. Jednodenní dávka léků vyjde na víc ne est tisíc korun, klasické medikamenty jen na čtyřicet korun denně. Léčba moderními léky se ale u této tuberkulózy zkracuje ze dvou let na přiblině est měsíců.
Tuberkulózní Česko
|
