Unikátnost dětského detoxu na Petříně je zároveň jeho prokletím

Petřínský detox Dětské a dorostové detoxikační centrum funguje od roku 2004. Poskytuje komplexní péči nejen drogově závislým, ale i problémovým uživatelům alkoholu a drog mladším 18 let z celé republiky. Průměrný věk „klientů“ je 15,5 roku, častěji jimi jsou dívky.  Podle výroční zprávy v roce 2013 bylo hospitalizováno 209 klientů, ambulantně ošetřeno jich bylo 2189.

I přes příspěvky od pojišťoven, některých ministerstev a Prahy 1 totiž zařízení musí každoročně řešit, kde v rozpočtu najít asi tři miliony. „Pro mnohé státní nemocnice se to třeba může zdát jako směšná částka, ale pro nás je to otázka zabezpečení celodenních intenzivních terapeutických programů,“ říká primář z detoxu Marian Koranda. Přestože nyní prý rušení není na pořadu dne, vše ideální není. A­ už rozhodně ne idylické.

„Tuto debatu (o případném zániku detoxu – pozn. red.) teď opět vyvolalo hlavní město Praha. Krajská koordinátorka na protidrogové komisi začala zpochybňovat obsazenost lůžek, že to nemá nadregionální význam, že je tam snad nadstandardní počet personálu, než by toto oddělení vyžadovalo, a tak dále,“ přiblížila výtky města deníku Metro Šárka Chládková Táborská, šéfka výboru pro protidrogovou problematiku první městské části. O neopodstatněné kritice ze strany Niny Janyškové, městské protidrogové koordinátorky, mluví i primář Koranda.

Unikátnost zařízení je problém
Janyšková pro deník Metro připustila, že vztahy mezí ní a ­primářem nejsou nejlepší. „Rozhodně se tu ale nikdo nesnaží detox zlikvidovat. Kritické výtky ale mám,“ říká úřednice. Výtky podle ní směřují k ­tomu, že detoxu chybí certifikace pro některé služby – a­ kvůli tomu i nízkému počtu hospitalizovaných zařízení nemůže počítat s dotacemi od hlavního města. „Čtyřiašedesátiprocentní obsazenost lůžek opravdu není závratná,“ dodává Janyšková.

Zdá se však, že problém leží úplně jinde. Paradoxně i jedinečné postavení v rámci Česka mu ubližuje. „Při terapii je velmi důležitá pravidelná spolupráce s rodiči dítěte, za čtrnáct dní se nic nevyřeší. A pokud vezou dítě třeba z Hodonína, jedno setkání rodičů s ­primářem prostě nestačí,“ vysvětluje národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Jde však o obecný trend, kdy se různá kontaktní i substituční centra ruší. „Každé takové zařízení je při léčbě unikátní,“ uzavírá.

Až terapie je to nejdůležitější, říká primář Koranda „Mnohdy mám pocit, že některým lidem v branži vlastně není moc po chuti, aby se závislé děti léčily – vždyť by se to mohlo povést a pak by nebylo koho léčit v dospělosti,“ zamýšlí se primář dětského detoxu Marian Koranda. Jaké děti se u vás léčí? Často se ozývají hlasy, že jde stejně o nenapravitelné děti z nefunkčních rodin. Léčí se zde děti ze všech typů rodin. Dostaly se k nám ty miliardářů i z nejnižších příjmových skupin. Drogy zasahují do života dětí silněji než kdykoli v minulosti. A je naivní se domnívat, že závislým se stává člověk v dospělosti. Přes 95 procent všech drogových problémů vzniká v­ době dospívání. Co by znamenal případný zánik tohoto zařízení? Významnou ztrátu koordinované péče o děti s pokročilým experimentováním či, a to bohužel častěji, se závislostí. Není až takový problém provést detoxikaci, to zvládne každé dětské oddělení JIP, ale po těch dvou dnech nastává to nejpodstatnější, a ­to intenzivní terapeutická práce s­ nemotivovaným pacientem, mnohdy s poruchami chování, s různými úzkostnými poruchami a osobnostními a jinými psychickými potížemi. Tam je základ našeho jedinečného know-how. AID