V opuštěné hale vzniká nové divadlo. Kupte si lístky už teď a pomůžete mu

Divadelní režisérka Petra Tejnorová

Jak jste se dostali k netradičnímu prostoru bývalé haly Chirany? Areál je určen k pronájmu, řešili jste to tedy tímto způsobem?
Ano, je to tak. Realitka nám pomohla sehnat prostor a majitelé objektu Chirana nám vyšli vstříc s nízkým nájmem. Chirana jako taková má ale více prostorů, jsou například pronajímány jako ateliéry. Pro nás bylo hlavní najít velký nedivadelní prostor, kde je možnost zkoušet celý den a mít tam také postavenou scénu až do premiéry. To spousta hal, které jsou již vybavené, nemůže zajistit, protože se v nich třeba večer hrají představení.

Scénu, sedačky a další věci si stavíte a zařizujete sami svépomocí. Dalo by se tedy říci, že stavíte úplně nové divadlo?
Postavíme tam vše, jak scénografii – „bezejmenné evropské město“, tak celkově funkční divadelní prostor. 

Budete v hale zůstávat i v budoucnosti, nebo jde jen o dočasné útočiště?
Vypadá to, že jde o útočiště jen pro zkoušení a pro odehrání premiéry – takže exkluzivně pro jediný večer. Jde o jednorázovou akci, o reprízách budeme jednat s jiným prostorem.

Na co přesně potřebujete od lidí peníze?
Převážně na filmovou střižnu, ale i na techniku obecně a na scénografii.

V jakém stádiu jsou nyní přípravy nové hry?
Projekt se nachází ve fázi finišování příprav. Staví se scéna, upravuje se prostor haly, probíhají poslední dramaturgické úpravy textu, než proběhne 16.září první čtená. Potom nás tedy čeká měsíc zkoušení a 20. října premiéra. Projekt ale mezitím musíme dofinancovat.

Můžete přiblížit detailněji, jak budete využívat principy live cinema?
Live cinema je poměrně nový žánr a je stále ve vývoji, který se vyhraňuje vůči běžnému a mrtvému kinu. V live cinema jde hlavně o popření narativní složky díla, o popření vazby literatury a filmu. Jeho hlavním rysem je experimentování a improvizace ve výběru obrazového materiálů, tedy takzvaný VJing - manipulace s filmovým obrazem v reálném čase. My ovšem využíváme jen některé principy a prvky žánru, budeme pracovat s živou hudbou, se střihem a s jejich společnou synchronizací.  Nebudeme ale VJ-ovat s existujícím filmovým materiálem, nebude to žádná koláž. Vycházíme z divadelní hry, která sice není moc klasická, ale přesto je to divadelní hra. Posouváme tedy žánr live cinema blíž k divadlu.

A jak to bude konkrétně probíhat?
Divadelní akci budou ve spoustě okamžicích snímat kamery, které budou obraz posílat do střižny, ta vše zkomponuje na plátno. Nejde o ilustrativnost ani dokumentaci, ale o propojení. Vše se odehrává stoprocentně živě v čase představení, což klade nestandardní nároky na všechny zapojené složky – herce, technické profese (kamera, střih, světlo) i diváky. Ambicí projektu je hledat hranice toho, co dokážeme vnímat jako přítomnost a kde končí jistota diváka v odlišnosti vnímání bezpečného a do jisté míry chladného a neživého filmového díla a naopak autentického, zasahujícího, ale „nejistého“ divadelního představení. S touto hranicí si projekt chce hrát.