Jak hodnotíte s několikadenním odstupem čtvrté místo?
Sice je to odstup, ale přece jenom je potřeba víc času, aby se to člověku rozleželo v hlavě. A taky vždycky platí v těchhle hodnoceních nebo i bolístkách, že čas je dobrý doktor a vždycky pomáhá, aby se pak na to člověk díval střízlivěji a s menšími emocemi. Takže pořád to musím hodnotit tak, že to byla promrhaná šance, ale prostě už se stalo a už na tom nic neovlivním, takže se s tím nechci nějak vyloženě trápit a chci se nad to povznést. Nic pozitivnějšího s tím už dělat nemůžu. Vzít si z toho to dobré a jít dál.
Jiní to berou tak, že co by za čtvrté místo na olympiádě dali, ale u vás je to asi trochu jiné…
Ale jo, já bych to taky před sezonou bral, že to bude dobrý výsledek. I když zase to čtvrté místo… Člověk si řekne: Kdo ví, jak by to bylo na tu medaili. Ale zase jsem byl v jiné pozici, takže z toho se to hodnocení odvíjí.
Když by vám někdo dal bramborovou medaili, jak byste to bral?
To je těžké. Asi bych ji nezabalzamovával. Asi bych ji hodil do friťáku a pochutnal si na ní. Někdo říká, že brambora je aspoň k jídlu, že z toho kovu se nikdo nenají. Má to příchuť toho, že už to bylo blízko, ale přitom jestli byl člověk čtvrtý nebo sedmý, to už je pak jedno.
Nenaštvalo by vás to třeba?
To ne. Samozřejmě by záleželo na člověku, který by mi to dal, s jakým úmyslem. Kdybych věděl, že je to škodolibost, tak by mě to možná nenadchlo, ale nejsem vztahovačný.
Říkal jste, že před závodem se vám moc dobře nespalo. Jak to bylo po něm?
Po závodech taky mívám problém se spánkem. To je všechno tím, jak je tělo vyhnané do těch otáček. A pak když si člověk lehne, tak pořád přemýšlí o tom závodu a bilancuje si to. Říkám si: Tam jsem to měl udělat jinak a zkusit takhle. To už je ale potom vždycky trápení. Člověk by se měl od toho oprostit a vzít to nějak líp, pozitivněji.
Máte to tak na všech závodech, nebo to na olympiádě bylo ještě vystupňované?
Je vždycky hlavní závod a tam je to vždycky takovýmto způsobem náročné. Člověk to prostě vnímá, na hlavní závod se připravuje celou sezonu. Ale ta olympiáda byla specifická ještě v tom, že tady bylo to dlouhé čekání mezi kvalifikací a finále. Leckdo by to dokázal ustát, ale já jsem to nezvládl. Nervozita mi pomáhá, ale jak už je strašně dlouhá, tak to asi ten nervový systém neutáhne a asi proto jsem byl takový unavený. To je jediné, co mě napadá, co je důvodem toho, že jsem se cítil takhle a nevím, jestli jsem se na nějakém závodě cítil hůř.
Zhodnotili jste závod s trenérem Janem Železným?
My už se k tomu nevracíme. Už víme, jak to dopadlo a člověk to tak musí vzít. Ale důležité je dívat se dopředu. On to v podstatě není špatný výsledek, a co můžu chtít. Tuhle sezonu mám takovou, jakou jsem v životě neměl, a to mě musí pořád hřát.
Co teď bude pro vás největším cílem?
Krátkodobě mám teď před sebou poslední dva závody Diamantové ligy, kde se bude taky ještě lámat chleba. Mám tam šanci vyhrát. Svým způsobem je to taky prestižní, i oficiálně v popisu toho závodu říkají, že kdo ji vyhraje, tak je to nejstabilnější a nejlepší závodník v té disciplíně toho roku. A mám to dobře rozjeté. Z dlouhodobého hlediska pracovat na sobě a ještě se zlepšovat. Vždycky se člověk dívá tak rok dopředu, připravuje se na tu hlavní akci. Tou bude příští rok mistrovství světa v Moskvě. Uvidíme, co přinese ten příští rok. Bude to další šance na medaili a další velký závod.
Plánujete po Diamantové lize nějakou dovolenou?
Ještě to nemám naplánované a nevím, jak to tam bude s nějakými termíny a povinnostmi v září. Určitě budou na podzim každoroční lázně. Ale určitě bych si od toho všeho odpočinul. Nevím, jestli se mi bude chtít nějak extra cestovat nebo trávit dovolenou aktivně. Spíš bych to viděl, že bych se někde válel. Člověk má za ten rok toho vypětí ze závodu plné zuby. Tím spíš, když to prožívá tak jako já.
Jaké jsou kromě sportu vaše další koníčky?
On ten sport zabere docela dost času. Když trénujeme, tak nás Honza honí docela hodně. Takže nemáme moc volného času. A když ho máme, tak jsme tak utahaní, že ho moc aktivně už ani trávit nechceme. Ale super relax jsou ryby nebo teď v Africe mě chytl docela golf. Protože tam je hodně přístupný i pro amatéry. Je to hra, která člověka chytne. A pak dobrá knížka nebo strávit nějak čas takovým způsobem, který člověka nějak obohacuje.
Když jste zmínil ryby, jaký je váš největší úlovek?
Teď na to není moc čas chytat na českých řekách. Ale když jsem byl mladší, tak jsem chodil často a chytil jsem dva candáty kolem osmdesáti centimetrů. Jinak jsem toho moc nenachytal. Ale samozřejmě v Africe když jdeme, tak tam se nachytá docela hodně sumců a je tam toho habaděj.
Strážce streamu
