Úpravna vody v Káraném funguje přesně sto let a ve svých začátcích to byla jedna z nejvyspělejších technických staveb v Evropě. Dodnes budí její historické budovy respekt, nad nimi se navíc tyčí majestátní zděný komín vysoký 60 metrů. Ten sloužil původním parním čerpadlům, později jako vývod z kotelny a nyní má tato dominanta už jen okrasnou funkci. V úpravně se dodnes pilně modernizuje, celý provoz se pravidelně kontroluje, opravuje a vylepšuje. "Nyní opravujeme některá potrubí vedoucí od pramenů a vsakovací nádrže," říká šéf Úpravny vody Herčík. Dodávky vody do Prahy to ale nemůže ani v nejmenším ohrozit. Vodních zdrojů má úpravna vody dost.
Voda stráví třicet až čtyřicet dní v podzemí
Voda z řek potoků se zde přirozeně vsakuje do štěrkopísku, případně se tento proces vyvolává uměle ve vsakovacích jámách. Voda se zde sama od sebe přefiltruje přes písek. Podle Herčíka stráví třicet až čtyřicet dní v podzemí, potom je jímána do několika desítek různých studní. "Kvalita se během této doby změní z povrchové na podzemní vodu. Zbaví se choroboplodných zárodků a obohatí se minerály," říká Herčík. Ani další cesta potrubím ji nemůže ublížit. "Ta voda je pořád v ideálním prostředí, ve tmě, v poměrně stálé teplotě od osmi do dvanácti stupňů Celsia. V tomhle prostředí doputuje až k zákazníkovi, takže nehrozí, že by se cestou mohla zkazit," vysvětluje. Pro jistotu se ale voda i přesto chloruje.
Historická zásobárna vody
Strojovna byla postavena v roce 1911, vodu začala úpravna dodávat o tři roky později.
Pražské vodní zdrojeVodárna v Káraném je jedním ze dvou zdrojů pitné vody pro Prahu, druhým je Želivka a záložním zdrojem je vodárna v pražském Podolí. |
Káraným proteče denně přibližně 80 tisíc kubíků vody a zásobuje asi 300 tisíc lidí. Nejvíce vody bere úpravna umístěná ve stejnojmenné obci na břehu Labe z řeky Jizery. Úpravna má i vlastní artéskou studnu, vodu z ní ale musí odželezňovat a prosvítit UV zářením. Z dalších zdrojů se voda tak upravovat nemusí, jen se později chloruje. "Ty zdroje jsou už samy o sobě velmi čisté," říká Herčík, zatímco z jednoho potrubí čepuje do kelímků kohoutkovou vodu na ochutnání. Sám podle svých slov pije káranskou vodu pořád i s celou svou rodinou a za její kvalitu ručí.
Voda vyvěrá na povrch a zbavuje se železa.
V těchto válcích se na protékající vodu svítí UV zářením.
Voda z Káraného putuje potrubím dlouhým asi dvacet kilometrů do dvou pražských vodojemů - na Floru a Ládví. Žene je tam káranská čerpací stanice. Čerpadla jsou ve strojovně čtyři - některá starší a některá novější. Zapnuté je ovšem vždy jen jedno, tři fungují jako rezervní. Po čase se čerpadla střídají, aby se neopotřebovávala. "V osmdesátých letech jsme jeli na dvě čerpadla. Ale v té době byla úplně jiná poptávka. Mnohem více vody potřeboval průmysl, který prošel za poslední roky velkou proměnou," vzpomíná Herčík s tím, že v dnešní době klesá spotřeba vody maximálně v jednotkách procent.
Manažer provozu Úpravny vody nám nabízí čstou vodu, do které se ještě nepřidal chlor.
V čerpací stanici je i řídící středisko, kde je na obrazovkách vidět, kudy teče voda a kolik jí je. Vše se řídí, přepíná a vypíná pomocí počítačů, v případě havárie je však ale nutné poslat četu opravářů. Ve strojovně najdete i zmíněné pstruhy. Ve vodě se zde mrskají už osm let a zajímavý nápad nyní kopírují i jiné vodní zdroje.
