Vládní úředníci v návrhu stanoviska upozorňují mimo jiné na to, že přijetím zákona by vznikla dvoukolejnost spočívající v tom, že do zastupitelstva Prahy by se volilo v jiném termínu než do zastupitelstev městských částí. "Z tohoto pohledu pak lze úspěšně pochybovat o možnosti úspor personálních, věcných i finančních nákladů i o tom, že předložený návrh nevyvolá žádné nároky na státní rozpočet či na rozpočet hlavního města Prahy," stojí v návrhu stanoviska.
Poslanci ve svém návrhu argumentují mimo jiné právě úsporami, které by mohly nastat, pokud by se podařilo volby do pražského zastupitelstva sladit s volbami do krajů.
Volby by mohly být už na konci září
Vláda také podotýká, že je nutné posoudit, zda je návrh poslanců v souladu s ústavním pořádkem, a to zejména s rozhodnutím Ústavního soudu z roku 2009, kterým soud zrušil zákon o zkrácení funkčního období Sněmovny. Zákon měl tehdy otevřít cestu k předčasným volbám. Vláda připomíná, že soud tehdy opřel své rozhodnutí o nepřípustnou retroaktivitu zákona a současně zdůraznil nutnost zachovat princip pravidelnosti volebních období.
Retroaktivitě je možné podle vlády v případě současného poslaneckého návrhu předejít, pokud vstoupí v účinnost ještě před zahájením procesu předcházejícímu konání voleb, nejpozději před jejich vyhlášením. Zákon má vstoupit v účinnost dnem vyhlášení. Vláda upozorňuje, že příští komunální volby se mohou uskutečnit už 19. a 20. září.
Volit se bude vždy jen v jednom obvodu
Vláda má na programu i související poslanecký návrh, který přichází s tím, aby se volby do zastupitelstva hlavního města konaly podle volebního zákona do zastupitelstev krajů, nikoli obcí, jak je to nyní. Změna by znamenala například to, že městští politici by podle jejich uvážení nemohli dělit Prahu na volební obvody a obyvatelé metropole by volili v jednom obvodu. Vláda podle návrhu stanoviska zřejmě zaujme k této předloze neutrální postoj.
Strážce streamu
