Ledňáčkovo jméno původně nemá mnoho společného s ledem. Není to ptáček, který by poletoval nad zamrzlými toky. Naopak, když potoky a říčky pokryje led, je jeho život v ohrožení, protože nemůže lovit malé rybky, kterými se za normálních okolností živí. Starohornoněmecky nesl jméno ysanvogal, tedy železný pták – podle svého kovově lesklého peří. Postupně se ale název zkomolil na eisvogel, tedy ledový pták, od kterého už je jen kousek k českému ledňáčkovi.
Anglicky se mu říká king fisher, král rybář. Zřejmě i proto se ledňáček ocitl v osobním znaku syna Karla IV., českého krále Václava IV. Na Staroměstské mostecké věži, jež byla dostavěna právě za jeho vlády, najdeme hned několik vyobrazení ledňáčka sedícího ve věníku – tedy na pruhu látky spirálovitě přetočeném do kruhu s uzlem s volnými cípy. Ve stočené látce je podle legendy ukryta podoba Kristova obličeje, která se otiskla na roušku, když ji svatá Veronika podala Ježíšovi, aby si na křížové cestě směřující k popravišti otřel tvář. Takového výsadního postavení, nebo spíše posezení, se dostalo drobnému ledňáčkovi – ochránci svatého grálu a osobnímu symbolu českého krále Václava IV.
Až půjdete kolem Staroměstské mostecké věže, zkuste spočítat, kolik ledňáčků na ní najdete. Několik jich je na fasádě, další spatříte ve věžní bráně, a když budete pátrat, najdete i několik ledňáčků uvnitř věže. Říká se, že všechny ledňáčky na věži objeví jen poctivý člověk.
Symbol ledňáčka ve věníku užíval nejen král Václav IV., je také znakem lazebníků. K tomu se váže také pověst o osvobození krále krásnou lazebnicí Zuzanou, která pomohla uniknout panovníkovi ze zajetí, kam ho uvrhla nespokojená šlechta. Lazebnici se podle kronikáře Václava Hájka z Libočan Václav IV. bohatě odměnil, a dokonce ji vyzval, aby se po tom všem spolu vyspali. Což zřejmě učinili. Později král lázně, ze kterých spolu prchli, nechal zbořit a na jejich místě vystavět úplně nové, které předal své zachránkyni a milence Zuzaně. Ta pak hrdě nosila znak krále rybáře v cechovním znamení lazebníků.
Ledňáček je ale i symbolem lidské duše a například ochránce staveb před bleskem. Tento drobný ptáček byl navíc pokládán, podobně jako bájný fénix, za symbol věčnosti a znovuzrození.
Podle posledních pozorování je jasné, že ledňáček se do Prahy vrátil. Jakkoliv se na konci 80. let 20. století zdálo, že zcela zmizel. Přesto, nebo právě proto, že je velmi citlivý na čistotu vody, objevil se znovu u Radotínského potoka či u Rokytky. V příznivé době se dá pozorovat i na Čertovce, u Křižovnického ostrova u Karlova mostu nebo na potoce Brusnici, který teče od Břevnova směrem k Hradčanům. Ještě prozradím, že jsem teď nedávno, poté co jsem navštívil hrobku českých králů ve svatovítské katedrále, jednoho ledňáčka zahlédl u Vltavy, nedaleko Hergetovy Cihelny. A řeknu vám, že když se krásný ledňáček prolétne nad řekou, tak je to něco! Ne jako když cvrnknete do holubů.
