Zákaz hazardu čelí kritice i u Evropského soudu. Vyhláška je nepředvídatelná, tvrdí herna

Po nedávné kritice nové magistrátní vyhlášky rozvířily oblast herního průmyslu další nové skutečnosti – smršť regulačních vyhlášek o hazardu napříč českými městy i žaloba u Evropského soudu. O té ale dosud tuzemská média moc neinformují.

Z Děčína do Prahy
Současná regulace hazardu v hlavním městě je nekoncepční a absolutně nepředvídatelná. S tímto tvrzením nedávno předstoupili před Evropský soudní dvůr advokáti jednoho pražského provozovatele heren. „Pokud jim soud dá za pravdu, mohla by kauza dostat úplně nový rozměr. Znamenala by totiž zásadní komplikace i pro další tuzemské obce s podobnou vyhláškou v podobě povinnosti náhrad ušlého zisku, zapříčiněného právě nezodpovědným a nedůsledným přístupem k regulaci hazardu,“ říká pro Metro prezident České komory loterijního průmyslu Stanislav Brunclík.

Tolerance na nule Změnu vyhlášky loni předložila radní Hana Kordová Marvanová. Ta je s její schválenou podobou spokojena dodnes. Současnou podobu vyhlášky podporuje také primátor Zdeněk Hřib. Nenápadné rozhodnutí Evropského soudního dvora může postavit místní regulaci hazardu na hlavu. Evropský soudní dvůr by tak prolomil rozhodnutí ministerstva financí, a tím založil určitý precedens. Řadě poškozených subjektů se totiž otevře cesta k vymáhání kompenzací.

Celý příběh začal v roce 2013 v severočeském Děčíně. Tamní radnice tehdy vydala kontroverzní městskou vyhlášku o regulaci hazardu, kterou umožnila provozování heren a kasin jen v určitých předem definovaných lokalitách. Herna, provozovaná zmiňovanou pražskou společností s názvem Bonver Win, se nacházela mimo tuto oblast, v důsledku čehož jí ministerstvo financí odebralo povolení k provozování hazardních her. Kauza nakonec skončila u tuzemského nejvyššího soudu, který shledal významný průnik s evropským právem a postoupil ji k posouzení Evropskému soudnímu dvoru.

„Zjednodušeně řečeno, Evropský soudní dvůr se teď vyjádřil ve smyslu, že napadená vyhláška je skutečně v rozporu s evropskou legislativou. Narušuje totiž jeden ze základních stavebních kamenů evropského volného trhu – a to volný pohyb služeb. Soud poukázal na to, že hernu často navštěvovala i klientela z nedalekého Německa. V tomto světle nemůže argumentace místní samosprávy obstát,“ dodává pro Metro Brunclík.

Rozhodne soud
Pod drobnohled se nyní dostávají samotné regulační vyhlášky. Stěžovatelé se snaží o to, aby Evropský soudní dvůr uzavřel kauzu s tím, že je národní legislativa v oblasti regulace hazardu v rozporu s evropským právem. Poukazuje přitom na několik kritických momentů, které sužují většinu těchto předpisů územních samospráv. Mezi ně patří neostrá pravidla, jež údajně dávají obecním úřadům prakticky neomezenou volnost tento tržní segment regulovat. „To vede až k absurdně nepředvídatelným situacím, kdy se obec ze dne na den rozhodne provozovatele hazardních her omezit. A to bez jakékoliv předchozí výstrahy či náznaku. Utopené náklady, které těmto provozovatelům vznikly v souvislosti s koupí vybavení provozovny nebo platy zaměstnanců, netřeba asi zmiňovat,“ doplňuje pro Metro analytik Centra ekonomických a tržních analýz Jakub Žofčák.

Jako s očkováním?
Obecní samosprávy, tedy obecní úřady a radnice, se navíc v současnosti nemusí pohybovat v rámci vytyčených mantinelů. V podstatě totiž mohou pravidla nastavit tak, jak zrovna uznají za vhodné. V Děčíně například vybrali určité části města, kde bude hazard zakázán, a kde naopak ne, v jiných městech ale volili i radikálnější variantu celoplošného zákazu provozování hazardních her. Podobně volně si začátkem tohoto roku vedly i pražské radnice při očkování seniorů.

Některé samosprávy jdou ale ještě více do detailů, například když rozlišují mezi typy hazardních her a bez zdůvodnění preferují některé z nich oproti jiným. „České Budějovice jsou městem bez hazardu už minimálně tři roky. Tedy papírově. Nulová vyhláška ovšem nedokázala zabránit tomu, aby se na v uvozovkách starých dobrých adresách přestalo hrát. Stovky automatů jsou v podstatě identické, a přesto diametrálně odlišné od svých legálních předchůdců. Stát i samospráva nad nimi ztratily kontrolu a vydělávají pouze pro své majitele. A vydělávají částky, že se jednomu až tají dech,“ popisuje Brunclík.

Miliarda ročně
Plošná regulace hazardu na území Prahy má řadu pro i proti. Z nedávno uveřejněné studie Centra ekonomických a tržních analýz nicméně vyplývá, že z ekonomického hlediska převládají negativa. Kvůli vyhlášce totiž podle ní rozpočet metropole přijde o částku přesahující miliardu korun, která by jinak mohla být využita k financování prevenčních programů pro gamblery.

Pokud ovšem dá Evropský soudní dvůr v děčínském případě za pravdu stěžovatelům, mohly by obecní rozpočty četných obcí v tuzemsku „zaplakat“ ještě hlasitěji. „Podle zákona je podíl obcí z celostátního výnosu daně z technických her podmiňován existencí fyzických herních pozic. Praha se tedy jejich redukcí na svém území připravila o podíl celostátního výnosu, a to jak u automatů, tak on-line her. Kvůli dobíhajícím licencím se zákaz nejsilněji projeví v roce 2024, kdy bude roční ztráta činit 560,6 milionu korun. V dalších letech bude ušlý daňový výnos ještě vyšší,“ komentuje dopady pražské vyhlášky Žofčák. Náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek operuje s jiným číslem než analytici. Výpadek z příjmů města bude podle něj „pouze“ 400 milionů korun ročně.

Kritiky magistrátní vyhlášky jsou například řeporyjský starosta Pavel Novotný či starosta Prahy 13 David Vodrážka. Ten se nechal pro Metro slyšet, že současná podoba regulace způsobuje přesun gamblerů na okraj metropole. Na stole se mu tedy kupí žádosti o nová kasina, které bude muset brzy schválit.