Hlavními hrdiny nového seriálu jsou Dr. Zahi Hawass a jeho tým, kteří se neúnavně snaží objevovat nová tajemství. Tentokrát se jim podařil husarský kousek, když na úpatí pyramidy krále Tetiho objevili zcela nedotčenou hrobku plnou pokladů. Což je samozřejmě sen každého egyptologa – a zdaleka ne každému z nich se podobný objev povede za celý jeho život.
Tým doktora Hawasse se v listopadu 2020 vydal do Saqqary, vesnice ležící asi 20 kilometrů od Káhiry. Zde se nachází nejstarší a také největší hřbitov v celém Memfisu, což je historické hlavní město starověkého Egypta. Tento hřbitov byl jako pohřebiště využíván po celá staletí. Přibližně 7 kilometrů dlouhá nekropole je unikátní v tom, že sem nebyla pohřbívána jen tehdejší elita, ale i méně důležití lidé, a tak zde najdeme hroby starých Egypťanů napříč společenskými třídami.
Dvoudílný dokument Hrobky Egypta: Nejnovější objevy si na kanále Viasat History můžete pustit v premiéře už v pondělí 7. března ve 20:00. Štáb byl mimo jiné u tři měsíce trvajícího vykopávání sarkofágů. V jednom z nich se k překvapení archeologů nenacházelo jedno, ale hned dvě těla.
Po přibližně měsíci pátrání tým narazil na trojici rakví včetně jedné malé, dřevěné rakve, ve které vzhledem k velikosti odhadovali, že naleznou cca pět let staré dítě. Díky rentgenu a dalším technologiím nakonec mohli všechny potřebné informace o zemřelém získat, aniž by rakev museli otvírat. Zjistili, že mumie uvnitř patří jen pár dní staré holčičce, jejíž příčinu smrti odhadli na infekci. Dětská úmrtnost byla v té době vysoká, a tak byl podobný nález poměrně nepřekvapivý.
Velkým překvapením však bylo nalezení 3,5 tisíce let staré rakve s dvojicí těl, u kterých se zkoumáním došlo k tomu, že se jedná o 40letou ženu a 18letého muže, pravděpodobně matku a syna. Na sarkofágu bylo napsáno, že je v něm pohřbena žena jménem Mot Miti. Přitom za běžných okolností byl „obsah“ rakve prozrazený bez jejího otevření spíše překvapivý.
Zjistilo se, že oba lidé pohřbení v jedné rakvi zemřeli pravděpodobně na familiární středomořskou horečku, tehdy běžné onemocnění přenášené v rámci rodiny, které je zajímavé tím, že postihuje pouze některé etnické skupiny žijící v oblasti Středomoří.
Stejně jako velká část sarkofágů v dané době byla do víka rakve vyryta tvář boha znovuzrození Osirise. Lidé totiž tehdy věřili tomu, že se v posmrtném životě mohou skutečně stát bohem. Zároveň chtěl mít každý místo svého věčného spočinutí blízko Tetiho, což bylo v Saqqaře považováno za luxus.
Člověk v té době by dal všechno za to, aby dosáhl posmrtného života, a zároveň jen samotná mumifikace trvala přibližně 70 dní. Proto by se odnášení sarkofágů archeology z místa pohřbu mohlo dát považovat za svatokrádež. Jenže už přímo ve starověkém Egyptě byly sarkofágy „recyklovány“. Po nějaké době byla mumie uvnitř vyjmuta a nahrazena novou. Bylo to kvůli nedostatku peněz na budování nových pohřebišť. Často se také stávalo, že nově pohřbený byl s tím původním „obyvatelem“ sarkofágu nějak spřízněný, ať už přímo krví nebo funkcí, kterou zastával.
Samotný sarkofág tak z tohoto důvodu nedává vždy úplně přesnou odpověď na to, kdo se vlastně nachází uvnitř. V minulosti musely být rakve za účelem zkoumání vyzvednuty a otevírány, což nevyhnutelně vedlo k jejich poškození (a mnohdy i k poškození těl uvnitř). Díky moderním technologiím, jako je mobilní rentgen, však obsah sarkofágu můžeme zmapovat, aniž bychom s ním vůbec hnuli. Dokumentární seriál Hrobky Egypta: Nejnovější objevy tak kromě daných objevů ukazuje i nový způsob, jak zkoumat archeologické vykopávky s nejvyšším respektem a úctou k mrtvým. Dokument odstartuje 7.3. březnové pásmo dokumentů s názvem Měsíc pořadů o Egyptu, které budu vysílané každý všední den ve 20:00.
Trailer: https://youtu.be/tObZFrpBNjo
