Když následně začala FBI rozplétat pozadí útoku, došla až do nejbližšího okolí právě Hardingové, k jejímu již bývalému manželovi Jeffovi a bodyguardovi Shawnovi. Rozpoutala se obrovská kauza, obě závodnice byly dennodenně pronásledovány médii.
Kerrigenová se nakonec uzdravila a na olympijské hry odjely obě. Nancy jako ta, která se zázračně uzdravila, Tonya jako ta, která chtěla nečestně odklidit soupeřku. Bývalý manžel Jeff totiž během vyšetřování řekl, že o celém plánovaném útoku věděla. Soutěž žen vidělo u obrazovek sto milionů diváků, sledovanost bořila rekordy. Jak to dopadlo? Kerrigenová sice zajela životní jízdu, ale stačilo to jen na stříbrnou medaili, Hardingová skončila osmá.
U soudu o pár týdnů později byla shledána vinnou a potrestána pokutou, veřejně prospěšnými pracemi i doživotním zákazem krasobruslení.
I tato kauza je jednou ze zápletek filmu Já, Tonya, který přijde 1. března do kin. Podle autorů černočerná komedie s Margot Robbieovou v hlavní roli. Celý film se snaží ukázat životní příběh rebelky, která se často nevyrovnala se špatným hodnocením od rozhodčích a chtěla si to s nimi vyříkat, z trochu jiného úhlu. Z úhlu vzpomínek jejích, její matky a bývalého manžela. Na to, jak ji opustil v deseti letech milovaný otec, který s ní přerušil kontakty. Na to, jak ji matka terorizovala a nikdy neocenila. Na to, jak čelila v manželství domácímu násilí a nemohla se z toho vztahu dlouho vymanit. Na to, jak se neuměla vyrovnat s tím, že rozhodčí nechtějí na ledě vidět jen výbornou skokanku, ale komplexní bruslařku.
Celý film přibližuje život Tonyi opravdu podrobně. A nutí k zamyšlení. Možná se útok opravdu udál tak, jak to celá léta slýcháme. Možná vás ale film přiměje položit si minimálně otázku, jestli to celé nemohlo být jinak a jestli obětí nebyl i někdo jiný než Nancy...
Ocenění
|