Na černý pátek jde ekolog v nás stranou. Za módu padne výplata

Pojem udržitelná móda, takzvaná slow fashion, je stále častějším předmětem debat. Lidé se více zajímají o oblečení vyráběné za lepších podmínek či z ekologičtějších materiálů. Módní řetězce s takzvanou rychlou módou na tuto poptávku a trend reagují nejrůznějšími recyklačními programy, jako je například sběr použitého oblečení.

Když však v tuzemsku nastane nákupní svátek Black Friday – černý pátek, který letos připadl na dnešek, jdou vyšší principy u mnohých stranou. Češi v tuzemských kamenných i internetových obchodech s rychlou módou zanechávají každoročně miliardy korun a dá se předpokládat, že se letos prodejci pomějí zase o trochu více.

Módní řetězce. Maskují ekologií finanční potíže? Španělská módní značka Zara specializující se na prodej rychlé módy představila před třemi lety ekologickou řadu oblečení s názvem Join Life. H&M má o pár let déle podobnou kolekci s názvem Conscious Collection. Oběma řetězcům však mají tyto kolekce podle kritiků z řad ekologů zajistit ekologičtější image, zamaskovat potíže s prodejem nekvalitního oblečení, kopírování modelů velkých značek, ale i nedostatečné platy pro zaměstnance.  Pověst výrobců rychlé módy jde v tomto směru v posledních letech strmě dolů. Před třemi lety jí nepomohlo například zřícení budovy v Bangladéši, v jejíchž troskách zemřelo více než tisíc dělníků značek Mango či Benetton.

„Zatímco běžné páteční útraty Čechů v internetových obchodech se pohybují okolo 320 milionů korun, poslední listopadový pátek se tato částka podle analytiků vyšplhá až ke 800 milionům korun. Jedná se tak o 250procentní navýšení oproti dlouhodobému průměru. Oproti loňskému Black Friday se pak očekává nárůst o 25 procent,“ říká pro deník Metro Miroslav Uďan, ředitel společnosti Shoptet, jež spravuje téměř dvacet tisíc e-shopů.

Nakupovat ve slow stylu má za cíl naučit lidi přemýšlet o tom, co doopravdy potřebují a co ne, přehodnotit, co je důležité a co nikoli. Vyzývá k omezování počtu oblečení, recyklaci a nákupu věcí, které jsou ideální pro opětovné nošení řadu sezon. Principy prezentované prodejci během černého pátku jsou pak dle kritiků zcela opačné. Rychle a levně nakoupit a nad důsledky přemýšlet nejlépe až po nákupu doma. Mnoho českých fanoušků ekologického a etického nakupování této „masírce“ každoročně podléhá. „Svou roli sehrává i vyšší kupní síla obyvatel,“ dodává Uďan.

Na dopady produkce a nákupu levné rychlé módy začali v posledních letech upozorňovat celebrity, módní návrháři i ekologové. Textilní průmysl totiž spotřebovává velké množství vody, při pěstování textilních plodin se po- užívají nejrůznější pesticidy a během výroby se obvykle do oděvů přidávají umělé materiály znemožňující recyklaci. Pro řadu hříšníků, kteří se během černého pátku proviní, však existuje možnost vykoupení. Použité oblečení mohou prodat či darovat do second handů, které jsou díky slow fashion populární jako nikdy.

Jak na udržitelnost? Módní řetězce se staví k udržitelnosti svých výrobků různě. Společnosti Lindex a C&A jsou například známé vysokým zapojením biobavlny ve svých kolekcích. Do jakékoli H&M prodejny zase můžete přinést tašku obnošeného a již nechtěného oblečení, za kterou dostanete poukázku na třicetikorunovou slevu v kamenných prodejnách. Příklon k většímu užívání materiálů z obnovitelných zdrojů má v plánu Mango, Bershka, Stradivarius, Pull & Bear či Massimo Dutti. Někteří zmiňují také používání „zelenější“ energie.