Chodci spěchají na autobus. Vzrostlé stromy, které nepamatují duben 1994, kdy najatý střelec zastřelil ve stánku se zeleninou v Kurčatovově ulici v pražských Petrovicích prodavačku. Ženou za pultem byla Ludvika Jonáková, manželka majitele libeňského Discolandu Sylvie Jonáka.
Lidé netušili, že si brambory kupují u ženy, jejíž manžel nabízel novinářům statisíce na ruku, když o něm napíšou knihu. Od té doby uplynulo už téměř 28 let. Zmizel stánek Jonákové i vedlejší budka, zmizely i dočasné boudy v blízkém okolí. Možná si u Ludviky kupovával ovoce i zpěvák Michal Penk, který tu žil v paneláku pár kroků od stánku...
Na rozdíl od seriálu, kde se vražda odehrála na rušné ulici přímo u zastávky a v přítomnosti mnoha lidí, ve skutečných Petrovicích býval, a pořád je, ruch jen ve chvíli, kdy přijede některý z autobusů MHD. I samotný stánek stál relativně mimo chodeckou trasu, lidé žijící směrem k sídlišti v Horních Měcholupech i tady v Petrovicích si vybírali spíše o pár metrů vzdálenější asfaltový chodník. Autor detektivního románu by řekl, že to je místo jako stvořené pro vraždu.
Kupodivu i Discoland Sylvie, který si Ivan Jonák zřídil v Libni, měl daleko do lidského mraveniště v centru města. Tramvaje tudy sice projížděly i tehdy často, ale rozhodně to nebylo místo, kudy by proudily davy. Ale ne vždy vzorná pověst podniku a hlavně dobře zainteresovaní taxikáři sem dokázali dodávat „hafo“ zákazníků. Také pro mnohé hvězdy šoubyznysu bylo výhodné se tu sem tam objevit. Ty doby jsou ale dávno pryč.
Zpackaná vražda
|
Jak se postupně změnil svět zábavy a Praha získala desítky atraktivnějších podniků a když zmizel Jonák na osmnáct let do věznice, vrátila se vyhlášená diskotéka svým významem opět na periferii. Nebýt natáčení Devadesátek, už by si nikdo ani nevzpomněl, jak to tu každý večer žilo.
