Nová pravidla úspornosti dají šanci dřevostavbám. Hledání úspor rodí nové předpisy

Obytné budovy se v Evropské unii podílejí na spotřebě energie čtyřiceti procenty. Na emisích skleníkových plynů pak ze 36 procent. Což je důvod, proč se v současnosti začínají opět zpřísňovat nároky na stavitele.

Beton, cihly, ocel? Samy o sobě nerostou
Zatím jsme se museli soustředit na co nejmenší, až nulové spotřeby energií při provozu našich domů, kanceláří, výrobních prostorů. Teď budeme sledovat i to, jaké emise „vyrobily“ stavební materiály, ze kterých objekty vzniknou.

„Nově připravovaná směrnice Evropské unie vyvolá revoluci v pozemním stavitelství,“ komentuje poslední trendy Robert Špalek, předseda České komise autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT). Směrnice, která nese označení EPBD4, by měla být schválená Evropským parlamentem na konci tohoto roku. Což by mělo vést k tomu, aby vznikalo více staveb s převahou, nebo alespoň vysokým podílem dřeva. Tedy materiálu, který roste sám o sobě v přírodě a při jehož „výrobě“ není nutné používat energie. Ty jsou potřebné až pro jeho zpracování. Ale ani dřevo není samospasitelné. „Má své limity, dřevěná stavba se často neobejde bez nosné konstrukce z betonu, oceli nebo cihel,“ upozorňuje předseda ČKAIT.

Čtyři podlaží a dost. Ve světě jsou smělejší
Dřevostavby, které jsou na uhlíkové soupisce na špičce udržitelnosti, nemají v Česku právě snadný život. Týká se to větších obytných nebo administrativních objektů. Stávající norma o požární bezpečnosti omezuje výšku obytné budovy na devět metrů, tedy maximálně čtyři nadzemní podlaží. V případě administrativních staveb se jedná jen o čtyři metry, což představuje nanejvýš dvě nadzemní podlaží.

Předpisy a materiály zatím uhlíkovou stopu u nás ve stavebnictví příliš nesnižují. I když například v pražských Modřanech by se měl příští rok začít stavět první developerský obytný dřevěný projekt. Na něm by chtěla společnost Skanska ověřit praktickou využitelnost dřeva v rezidenční výstavbě.

Nová evropská norma, na jejíž schválení se čeká, by měla zasáhnout ale nejen do novostaveb, ale také do stávajících objektů. Například do roku 2026 by měly mít fotovoltaický systém kvůli úspoře energie všechny veřejné budovy a neobytné stavby. Za pět let by se tento požadavek měl vztahovat na všechny obytné budovy a také na garážové střechy.

DŮM JAKO POČÍTAČ Evropská směrnice představuje pro architekty, stavební firmy i plánovače noční můru. Od roku 2035 by měl být provoz budov nezávislý na fosilních palivech. Už stavební projekt by měl obsahovat digitální deník budovy. V něm by měl být i výčet recyklovaných materiálů. Měřicí a kontrolní zařízení v novostabách bude monitorovat a regulovat energetickou náročnost budovy a kvalitu vnitřního prostředí. Mezi sledované parametry staveb bude patřit například hladina CO2, kvalita vzduchu, tepelná pohoda, vlhkost, úroveň osvětlení nebo akustický komfort. Přibližně dvě stě tisíc korun může stát zhruba 80 až stometrový vrt, pokud se rozhodnete na pozemku mít vlastní studnu. I když by to výrazně prospělo energetické a finanční nezávislosti majitele, vyplatí se úspory a náklady spočítat.