Původem slovenské herečce není jedno, co bude po smrti s jejím tělem. „Jednou jsem slyšela v rozhlase o způsobu pohřbívání lidí jako kompostu do země. A mě to nadchlo,“ svěřila se deníku Metro. Líbí se jí hlavně představa, že vrátí přírodě to, co si od ní celý život brala. „Lidé se živí třeba ovocem ze stromů nebo zvířaty. Já tedy ne, protože jsem vegetariánka. Měla jsem vždy pocit, že mám podíl na vyvražďování zvířat. Ale já chci být prospěšná i po smrti,“ vysvětlila Schmidtová svou touhu být zkompostována.
Jedním dechem však dodává, že tento způsob pohřbívání není u nás zatím povolený. Proto má bývalá herečka náhradní přání, jak by s jejím tělem mělo být po smrti zacházeno. „Napadlo mě, že dám své tělo na lékařské účely. Medici na mě budou moci zkoumat, jaké má člověk ucho nebo ledviny. A až se na mně něco naučí, tak mě do něčeho zabalí a pochovají do země,“ přeje si Schmidtová. Vedle sebe by poté chtěla mít vysazený strom.
Sama herečka se do Domova Vlčí mák pro válečné veterány dostala díky svému druhému manželovi Mirko Schmidtovi, který byl aktivistou Slovenského národního povstání a přežil pobyt v koncentračním táboře Sachsenhausen. „Když už jsem byla sama a nedokázala jsem se o sebe plnohodnotně postarat, našla jsem dopis pro mého manžela, ve kterém stálo, že si jako válečný veterán může s manželkou zažádat o pobyt ve Vlčím máku,“ popsala svou cestu do domova Schmidtová.
Navštívit ji může každý, kdo by se chtěl se slavnou a stále vitální bývalou herečkou setkat. Stejně jako to dělají její žačky z umělecké školy, kde Schmidtová dříve učila. „S jednou z nich jsem také probírala nápad na kompostaci lidských ostatků a ona mě chápala. To není úplně běžné,“ svěřila se Schmidtová. Moc často se jí nestává, že s ní o tom lidé mluví, či dokonce souhlasí.
Babička z Rafťáků ale cítí, že musí světu navrátit to, co je za celý život dlužna.„Narodili jsme se jako malé půlmetrové děťátko. Abychom dosáhli výšky dospělého člověka, musíme přijímat živiny z přírody. Takže to, o co jsme přírodu ochudili, jí musíme částečně vrátit. Třeba uložením našich těl do země. Není to tak správně?“ ptá se čtyřiadevadesátiletá herečka.
