Jak si vedou senioři v Česku. Dá se to zobecnit?
Nedá. Senioři jsou velmi různorodá skupina. Jsou mezi nimi lidé bohatí, chudí, lidé, kteří v důchodu ještě pracují, mají vlastní podnikání, ale i ti, kteří žijí sami nebo v pečovatelském zařízení. Podle posledních průzkumů jsou senioři spokojení. Nedá se to zužovat jen na finance. Hlavní podmínkou spokojenosti jsou naopak nemateriální věci – pevné rodinné a přátelské vztahy, smysl života a zdraví. To jsou hlavní předpoklady k tomu, aby mohli senioři vést naplněný a smysluplný život.
A oproti zahraničí?
Záleží na tom, se kterou zemí to srovnáváte. Je to kulturně podmíněné a záleží na celé řadě dalších faktorů, jako je například důchodový systém, který se v každé zemi liší ať už věkem odchodu do důchodu, minimálním počtem odpracovaných let, nebo formou zdanění. Třeba ve Skandinávii funguje bohatý komunitní život, dobrovolnictví či postupný odchod do důchodu. V jižní Evropě zas žije rodina více pospolu a tím pádem méně využívají pobytové služby, tedy domovy pro seniory. Pokud bychom se na to podívali z finančního hlediska, je Česká republika těsně pod průměrem EU, kdy český zaměstnanec dosáhne na důchod kolem 65 procent průměrné mzdy.
Jak vypadá typický český průměrný senior?
Existuje průměrný důchod, ale ne průměrný senior. Věk není marketingová kategorie, když se narodíme, dospíváme a stárneme, sbíráme cestou zkušenosti, které nás od sebe více a více odlišují, nežijeme stejné životy. Proto podle mého názoru nelze mluvit o průměrném seniorovi, žádného takového neznám.
Co nejčastěji řešíte na Lince seniorů 800 200 007?
Tématem poloviny hovorů je samota. Ta má negativní vliv i na zdravotní stav. Člověk, který žije bez sociálních vazeb, je více náchylný k různým typům onemocnění, dříve u něj mohou nastoupit kognitivní poruchy paměti, jako je například demence. Komunikace je nesmírně důležitá. Pokud nemám rodinu, určitě je někde blízko soused, který je na tom možná podobně jako já, jen jsme zatím nenašli odvahu si to říct. Češi jsou v tomto ohledu velmi uzavření. Když tu odvahu nenajdeme, je určitě dobré alespoň zvednout telefonní sluchátko a sdílet to, co prožívám, s někým na druhém konci. Bezpečně a anonymně. Přesně v tomto je Linka seniorů výjimečná a velmi potřebná.
Pod vaším vedením vzniklo vzdělávací a kulturní centrum. Co je jeho náplní?
Centra máme dvě, v Praze na Smíchově a v Holešovicích. Senioři k nám chodí na jazykové a počítačové kurzy, na různá pohybová a zdravotní cvičení, ale i na tvůrčí dílny, malířskou nebo fotografickou. Učíme také mediální gramotnost, tedy jak poznat, když s námi na internetu někdo manipuluje. Letos jsme spustili také e-learningovou platformu Elbot.cz, na které se mohou zájemci vzdělávat a bavit kdekoli, kdykoli a zdarma. Je to vlastně takový přenos našich kurzů do on-line světa. Dalším významným projektem je dobrovolnictví seniorů. Dáváme zájemcům možnost stát se lektorem, naučit se předávat znalosti ostatním, inspirovat se navzájem. Nemusíte být přitom jaderný fyzik, stačí třeba umět dobře zavařovat okurky – i to je znalost, která může někoho obohatit.
Mají senioři chuť se dál vzdělávat?
Mají. V Praze je poměrně velká skupina seniorů, kteří chodí na různé vzdělávací akce. Není to přitom jen o samotném vzdělávání, ale také o možnosti potkávat se s ostatními a třeba i navazovat nová přátelství. Celoživotní vzdělávání je i v souvislosti s prodlužováním průměrného věku dožití něco, co objektivně zlepšuje nejen vaše duševní zdraví, ale také umocňuje pocit, že lépe rozumíte současnému světu i mladším generacím. Nezáleží přitom na tom, co konkrétně studujete, spíše jde o to mít chuť a najít si na takovou aktivitu čas. Budeme moc rádi, když si vaši čtenáři dají do nového roku předsevzetí, že do toho půjdou.
Založil jste projekt Ponožky od babičky. Kolika babičkám dává práci?
Ponožky od babičky fungují už devět let. Máme na dvě stě pletařek z celé České republiky, které pletou ponožky z darované i zcela nové vlny. Každý pár je originál, na každém je přelepka, kde je uvedeno jméno babičky, která ponožky upletla. Letos pletařky vytvořily na patnáct tisíc párů a právě nyní před Vánocemi je pro nás ten důležitý čas, kdy se ponožky proměňují v hezký vánoční dárek. Máme e-shop ponozkyodbabicky.cz, kde si je lze objednat nejen pro sebe a rodinu, ale je možné je pořídit i bezdomovcům nebo seniorům v pečovatelských zařízeních.
Z nuly na sto je vaše kniha o dobrém stárnutí. Jaký je na stárnutí nejlepší recept?
Především začít na ně myslet včas. Když přijde, je už pozdě. Celý život pečovat o rodinné a přátelské vazby, mít koníčky, přiměřeně cvičit a učit se novým věcem. Kniha je vlastně takovým návodem na dobré stárnutí. Obsahuje totiž jedenáct rozhovorů se seniory, kteří už své stáří prožívají a řeší otázky, jako je domácí péče, bydlení, finance nebo ztráta partnera. Před stářím bohužel někdy zavíráme oči, a když si s námi chce babička promluvit o smrti, jen to odbudeme tím, že jí řekneme, že bude žít určitě do stovky. Jak s komunikací v těchto tématech začít, i o tom se lze v knize dočíst.
Strážce streamu
