Víte, co jsou to nadvklady? To jsou peníze, které by jinak lidé i podnikatelé utratili, kdyby ekonomika šlapala, kdyby nehrozily problémy.
To, co mají nyní české domácnosti i firmy na svých účtech, dosahuje přibližně 450 miliard korun (více box). Tyhle peníze čekají na nejrůznějších spořicích účtech a termínovaných vkladech. Současně je tu jeden zajímavý moment. Podle nejrůznějších předpovědí, ale i měření meziroční inflace klesá.
Úroky zatím zůstávají, ale čeká se zájem o hypotéky
S ní by měly tedy zákonitě klesat i úrokové sazby, které banky nabízejí na spořicích účtech. Alespoň na září varovaly některé banky své klienty, že se na těchto účtech procenta sníží. To nejenom nenastalo, úroky zůstávají stejné, některé banky dokonce o desetinky navyšují. Vyplatí se to bankám? „Je možné za tím spatřovat očekávání, že začnou klesat úrokové sazby u hypoték, lidé po současném velkém propadu opět budou potřebovat finance na bydlení a banky budou potřebovat peníze a stabilními úroky teď chtějí tyto peníze udržet na účtech, aby je pak na ty hypotéky měly,“ rozebírá možné důvody Lenka Kalivodová, analytička bankovního sektoru Raiffeisenbank.
Češi často bývají finančně maniodepresivní
Co ale stojí za skutečností, že Češi, jako soukromé osoby, i firmy tak nadměrně hromadí peníze a neutrácejí, respektive neinvestují je? „Částečně bych za tím to viděla i tu českou maniodepresivitu. Češi často otevírají deštníky, aniž by začalo pršet,“ hodnotí s jistou nadsázkou peněžní opatrnost Helena Horská, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV).
„Syslení“ peněz má ale i jeden negativní důsledek pro celou českou ekonomiku. Firmy sice často nakupují vyspělou techniku pro svou činnost, ale s vyspělými technologiemi jen produkují zboží, jehož technická vyspělost vznikla jinde. V Česku produkujeme jen málo služeb a výrobků s vysokou přidanou hodnotou, zůstáváme pořád jen onou montovnou. „Rozumím stížnostem, že třeba vláda dává méně peněz na školství, chce dát méně i na vědu a výzkum, ale mně spíš scházejí takové investice i ze strany firem, ne jen čekání, co dá stát,“ argumentuje Horská.
Málo nezaměstnaných a nedostatek lidí? Je to špatně
I proto například NERV tento týden doporučil vládě, aby více, třeba odpisy, nižšími daněmi a dalšími nástroji, popostrčila firmy, aby samy více bádaly a vyvíjely a nejen technologie nakupovaly.
Řada podnikatelů se totiž snaží o další rozvoj hlavně tím, že hledají nové zaměstnance, místo toho, aby jejich nedostatek řešily jak robotizací, tak novými metodami práce či výrobními postupy. Jásot některých politiků nad tím, že nezaměstnanost u nás je nejnižší v Evropě, je nyní spíše brzdou než předností. Alespoň banky se ale o změnu myšlení v podnikatelské sféře již snaží. „Hodnocením rizika a udržitelnosti stávajícího byznys modelu už nepřímo tlačí na inovace firem. A je to vidět na makro číslech. Ve druhém letošním čtvrtletí rostly investice firem do strojů a technologií. Vzhledem k napjatému trhu práce je to nutnost,“ říká Horská.
Vklady
|
