V anketě zabodovali další velikáni tuzemského byznysu. Na druhém místě skončil Emil Škoda, zakladatel strojírenské továrny v Plzni, která patřila k největším průmyslovým podnikům své doby a zásobovala například rakousko-uherskou továrnu kanony všech ráží včetně mohutných lodních děl. Třetím byl vynálezce František Křižík, muž, který viděl budoucnost v elektřině. V Praze rozjel tramvajový provoz, prosadil se například obloukovou lampou.
Mezi podnikatelskou elitu posledních 100 let se zařadili také zakladatelé mladoboleslavské automobilky Václav Laurin a Václav Klement, výrobce lokomotiv nebo tanků Emil Kolben. Dále výrobce pian Antonín Petrof či stavitel a architekt Josef Hlávka.
Baťa ovládl kontinenty- Už před druhou světovou válkou měla firma pobočky a továrny v 54 státech na čtyřech kontinentech.
- Města nebo osady nesoucí Baťovo jméno byla myšlenka, kterou realizoval hlavně bratr Jana Antonín, který převzal otěže impéria po smrti Tomáše Bati v roce 1932.
- Města vznikala převážně na zelené louce. V Brazílii je Batatuba. V Pákistánu mají Batapur, ve Francii Bataville, v Indii Batanagar, v Kanadě Batawu, v Holandsku Batadorp. Také v Československu byla dvě baťovská města – Baťov, ze kterého se staly Otrokovice, a na Slovensku Baťovany, později přejmenované na Partizánske.
- l Baťovo impérium podnikalo v 35 odvětvích. V Československu byla firma bez náhrady zestátněna po roce 1945. V současnosti je společnost řízena z Kanady. Má asi 40 výrobních závodů v pětadvaceti zemích, vyrábí kolem 150 milionů párů bot.
|
