Na začátku léta 2004 si zpěvák Karel Zich stěžoval na bolesti v levé paži. „Je to od celoživotního hraní na dvanáctistrunnou kytaru, člověk musí mnohem silněji tlačit prsty na struny,“ svěřil se tehdy Zich.
Vyšetření neodkládejte, zpěvák na to doplatil
Měl domluvená vyšetření v pražské nemocnici na Královských Vinohradech, ale plánovaná vystoupení a především dovolená to posouvaly až na konec léta. Ještě předtím vyrazil v červenci s manželkou a přáteli potápět se na Korsiku.
Během jednoho ponoru ale zkolaboval a zemřel. Delší pobyt pod vodou se mu stal osudným. Ukázalo se, že za vším byla dědičná kardiovaskulární choroba. Ta se projevovala právě bolestí levé ruky, se šlachami a stiskem kytarových strun neměla nic společného. Kdyby Karel Zich absolvoval vyšetření před dovolenou, možná tu teď ještě mohl být. Tragický osud umělce ale může být i po letech varováním pro ty, kteří buď mávnou nad zdravotními problémy rukou, nebo se spokojí jen s „konzultacemi“ v internetovém vyhledávači.
Dušnost? Pachatelem nemusí být koronavirus
Týká se to například postcovidového syndromu, kterému se říká i „long covid“. Jedním z jeho projevů bývá, kromě mnoha dalších příznaků, také dušnost, častější kašel a obvykle i zvýšená únava.
Pokud si nemocný tyto příznaky vygoogluje, může se stát, že návštěvu lékaře odloží s tím, že to za čas přejde. Může ho to uchlácholit. Amatérská samodiagnostika je vždy ošidná. Ve skutečnosti se může jednat i o plicní fibrózu. S jejím určením ale mohou mít někdy potíž i praktičtí lékaři. Za poslední dva roky si toho všimli právě plicní specialisté.
„Bohužel míváme pacienty, kteří k nám přišli s nálepkou ‚postcovidový syndrom‘, a přitom mají idiopatickou plicní fibrózu (IPF),“ upozorňuje Martina Šterclová z Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice. Často se pak ukazuje, že dýchací potíže provázely pacienty už před covidem, odkazovat se na postcovidový syndrom není správné. Může se jednat o fibrózu.
Příznaky mohou zmizet, ale ne u pravé fibrózy
IPF je poměrně vzácná nemoc, která poškozuje plicní sklípky, mění jemnou tkáň na husté vazivo a kvůli tomu plíce tuhnou, jizví se. Tím pádem ubývá plocha plic a nemocným nestačí kyslík, ani když jsou v klidu. Nemoc se nejčastěji projevuje dušností a kašlem, tedy podobnými příznaky jako postcovidový syndrom.
Zkušenosti se záměnou IPF za následky covidu-19 nemá jen Šterclová, ale i další lékaři z České pneumologické a ftizeologické společnosti. I k nim se nakonec dostanou někteří lidé, kteří odešli z ordinace praktického lékaře s odkazem na potíže po covidu. Praktika by mohl varovat při poslechu pacientových plic zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu.
Dočasné fibrotické změny v plicích se totiž po covidu opravdu objevují. To může potvrdit až vyšetření u plicního odborníka. „U nás sledujeme přibližně 1800 pacientů s postcovidovým syndromem. Asi dvě procenta z nich mají určité fibrotické změny na plicích, ale zatím nevíme, zda postupně nevymizí. Na to ještě uplynula příliš krátká doba, přesnější data bychom měli mít na podzim tohoto roku. Předpokládáme, že fibrotické změny po covidu budou mít v čase u řady pacientů spíše tendenci k postupnému hojení – na rozdíl od idiopatické plicní fibrózy, kde je tomu naopak,“ připomíná Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
Pokud se nejedná jen o časově omezené projevy, ale o skutečnou plicní fibrózu, je okamžitá léčba nezbytná. Bez ní přežívají pacienti nanejvýš pět let. Léčba může dobu přežití prodloužit na dvojnásobek.
