Tunisko je zemí mnoha krás

Zahraniční turisty láká do Tuniska především moře. Země má ale mnoho dalších půvabů, mezi ty nejzajímavější patří kromě památek také poušť a vše, co je v ní.

Za návštěvu stojí například okolí oázy Midés ve středním Tunisku. Leží jen pár stovek metrů od tunisko-alžírské hranice. Ač je to zcela vyprahlá oblast, voda tu vyhloubila úžasný hluboký kaňon. Když si stoupnete na jeho okraj, budete doslova uchváceni. Nebudete ale první. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let tu Steven Spielberg točil oscarový film Indiana Jones a dobyvatelé ztracené archy. V devadesátých letech tu byl i režisér Anthony Minghella, který do oblasti zasadil scény filmu Anglický pacient. Natáčel se zde také výpravný francouzský film Fort Saganne s Gérardem Depardieu a Philippem Noiretem.

Pár rad Do Tuniska lze cestovat pouze s platným cestovním pasem, který musí být platný ještě 3 měsíce po návratu zpět. Při vstupu do celního a pasového prostoru je třeba kromě pasu předložit také vyplněnou registrační kartu – obvykle ji dostanete na palubě letadla – se základními údaji (legenda je ve francouzštině a angličtině). Pasový úředník vám vrátí spodní díl a ten je nutné odevzdat při odjezdu ze země. Místní měnou je tuniský dinár (TND nebo DT). Peníze lze měnit v hotelu, kde budou chtít vědět pouze číslo pokoje. Vždy si ale vyžádejte potvrzení o výměně. Pokud vám při odjezdu dináry zbudou, musíte je na letišti vyměnit, neboť se nesmějí vyvážet. V zemi působí tři operátoři – Orange, Ooredoo a Tunisie Telecom. Simkarta stojí cca 3 dináry, data jsou levnější než u nás, 1 G stojí cca 6 dinárů, 25 G 30 dinárů. Pokud kupujete simkartu v obchodě u operátora, vezměte si s sebou cestovní pas.

Nedaleko od srázu se nachází rozlehlý palmový háj a těsně na okraji jsou zbytky původní vesnice, již v roce 1969 zničily přívalové lijáky. Obyvatelé si ji postavili na bezpečnějším místě asi 800 metrů odtud. Do kaňonu se dá sestoupit, a pokud se zrovna neblíží déšť, tak se jím dá i několik set metrů projít a vrátit se na původní místo.

Podobný osud potkal v roce 1969 také další oázu Chebika, která leží necelých 23 kilometrů od Midés. Hliněné domky stály těsně na skalnatém úbočí, a tak je spláchla přívalová voda. Ta, která nyní ale vytéká ze skalní rozsedliny, je životodárnou pro rozlehlý palmový háj, u něhož vznikla nová Chebika.

Pod kopcem jsou parkoviště, z nichž se dá projít kolem pobořených domků krátkým okruhem mezi skalami k tyrkysově zbarvenému jezírku a potom podél potoka zpět. Posilnit se potom můžete v malé příjemné venkovní kavárničce.