Co víme o generálu Andreji Andrejeviči Vlasovovi?
Pocházel z velmi chudé rolnické rodiny, narodil se jako třinácté dítě. Během ruské občanské války v roce 1920 vstoupil do Rudé armády, v níž sloužil až do svého zajetí německou armádou na konci června 1942.
Za jakých okolností padl do německých rukou?
Již v březnu 1942 se Vlasov stal velitelem 2. úderné armády, kterou měl dostat z obklíčení německých divizí v oblasti Leningradu. Vlasov však marně čekal na posily, Němci informovali o zajetí 30 tisíc vojáků. Mezi nimi byl i generál Vlasov, který ztratil ve Stalina důvěru. Zcela fatálně. Navrhl zformování armády, která by bojovala po boku Němců.
Jaká byla reakce Němců?
Velkým příznivcem zařazení ruských „dobrovolnických“ jednotek do bojů byl Heinrich Himmler, Hitler sám byl spíše skeptický. Ovšem rád bych zmínil důležitou roli, kterou v celém příběhu sehrála Praha, v níž se na podzim 1944 konalo zakládající shromáždění Komitétu pro osvobození národů Ruska, politického sjednocení protistalinistických a proněmeckých sil, který je spojen také se vznikem Ruské osvobozenecké armády neboli vlasovců.
V jakých bitvách se vlasovci angažovali, bojovali i proti Rudé armádě?
Jednotky generála Vlasova se zpočátku zapojily zejména do bojových operací v době viselsko-oderské operace v zimě roku 1945 ve východním Prusku, první bojová střetnutí se sovětskými vojáky proběhla začátkem února 1945.
Kde zastihl vlasovce konec války? Odkud přijeli na pomoc Pražskému povstání? Jaká byla jejich motivace?
Na konci dubna 1945 mezi jednotkami vlasovců převládly protiněmecké nálady, a tak se oddělily od bojujících Němců a hledaly cestu pro svou záchranu v přesunu do Rakouska, do oblasti Lince, kde se chtěly spojit s dalšími jednotkami ruských protisovětských dobrovolníků. Vlasov v této chvíli údajně nabídl maršálu Koněvovi pomoc tím, že jeho jednotky zasadí Němcům úder z týlu, ale ten prý na tuto nabídku nereflektoval. Proto si vlasovci chtěli zajistit lepší výchozí pozici angažováním se na straně povstalců v Praze, na území protektorátu se nacházeli již od začátku května, zejména na Lounsku a Rakovnicku, odkud se během 5. května 1945 přesunovali do Prahy, kam dorazili večer. Klíčovou roli sehrál zejména generál Sergej Buňačenko, protože Vlasov s nasazením v Praze nesouhlasil.
Připomeňte význam vlasovců pro osvobození Prahy...
Důležitou roli sehrály jednotky vlasovců zejména během 6. a zejména 7. května, kdy nacistické jednotky zahájily generální útok na povstaleckou Prahu. Nejvýznamnější bojovou činnost vyvíjely jednotky Vlasova v oblasti levého břehu Vltavy, tedy na Smíchově, Zbraslavi, v Jinonicích a Zlíchově. Střetnutí se ale odehrávala i u Strahovského kláštera.
Kde a jak se vyznamenali?
Vojenská situace povstalců nebyla moc příznivá. Nadšení a odhodlání povstaleckých bojovníků nemohlo vyrovnat nepoměr ve výzbroji a v bojových zkušenostech. U Prahy bylo navíc velké vojenské cvičiště tankových vojsk SS (na Neveklovsku a Benešovsku). Vlasovci byli například důležití z hlediska dělostřelecké podpory povstání. Historik Pavel Žáček v knize Vlasovci v boji za Prahu uvádí, že vlasovci přispěli zásadně k tomu, že Praha nebyla ještě více zničena a lidských životů nebylo zmařeno víc. Masakry, které esesáci prováděli v okrajových částech Prahy, zvláště na Pankráci, se mohly odehrát i v samotném centru Prahy.
