V předvolebních programech figurují sáhodlouhé sliby, co všechno politici změní ve svých obcích. Ale žádné dlouhodobé vize, jak vidí své město nebo obec v delším časovém horizontu, se neobjevují.
To má jednoduché vysvětlení. Voliči už nevěří vizím a strategiím, kterých bylo už tolik, a zůstalo často jen u nich. Lidi zajímají provozní věci, chtějí, aby města fungovala, aby se obce rozumně rozvíjely, a hlavně – aby nabízely servisní služby. Proto jsou v programech víc požadavky na sociální péči, seniorské domy, kvalitu veřejné dopravy, čistotu a bezpečí v ulicích. Jde to v ústrety voličům. Všemu, co má horizont 2020, 2025 nebo 2030, už nevěří. Podívejte se jen na tolik inzerovanou trasu metra D v Praze, objízdné okruhy krajských měst, jako jsou Pardubice nebo Hradec Králové. Neustálá zdržení ve slibech v takto dalekých časových horizontech už ubírají na důvěryhodnosti. Politici si toho jsou letos dobře vědomi.
Hnutí ANO už několik let v nejrůznějších volbách někdy víc, někdy méně válcuje konkurenty. Teď v Praze mají navrch jejich konkurenti. Mohl by případný neúspěch ANO v hlavním městě přispět k tomu, že si pro příští volby jejich soupeři řeknou – vždyť oni porazitelní jsou?
Určitě by to byl pro Andreje Babiše reputační problém, a to z jednoho prostého důvodu. On si teď hodně testuje své voliče, jak reagují na téma migrace. Také ho určitě zajímá reakce lidí na jeho premiérství a témata spojená se stylem vlády. V uplynulých letech byl jen ministr a jeden z členů kabinetu, teď už je v podstatě ten nejzodpovědnější, alespoň z pohledu občana. Takže tyto komunální a senátní volby mu ověří, jak v očích voličů uspěl. Testuje si, jak celostátní, případně zahraničněpolitická témata spojit s těmi komunálními. V případě potřeby na výsledky voleb pak reagovat v těch dalších a posunovat se doleva, nebo doprava. Babiš zkouší, co bude fungovat v příštím roce ve volbách do Evropského parlamentu a v dalších krajských volbách. Je to takový průzkum bojem i pro další období.
Mají ale vůbec voliči reálnou chuť něco měnit, když se daří ekonomice jako zatím nikdy?
Podívejte se, většinou mají voliči tendenci vyvažovat. Lze odhadovat, že budou asi víc křížkovat napříč stranami. A budou tak tlačit na zlepšení obecních zastupitelstev a celkového fungování obcí. Když se daří ekonomice, klesá nezaměstnanost a stoupají platy, lidé mají menší tendenci trestat, jak se to děje v nepříznivých obdobích. Spíš hledají jiné osobnosti do týmů svých oblíbených stran, rádi hledají nové tváře. Nebo tím, že dají hlasy i jiným stranám než těm svým oblíbeným, přidávají jiné koaliční partnery do stávajících seskupení radnic. Například tím dají najevo přání, aby bylo jejich město sociálnější. Případně si přejí generační obměnu, i když nemají ke svým politikům nějaké zásadní výhrady. To se stává.
Damoklův meč visí hlavně nad ČSSD...
Opravdu bojují, jestli se přehoupnou přes pět procent. Myslím, že se v Praze dostanou nakonec do zastupitelstva, ale těsně. Pokud ne, tak paradoxně rozhodnou, kdo bude vítěz a kdo sestaví radu. Protože je důležité procento propadlých hlasů. A v možné skupině propadlých voličských hlasů se pohybují jak sociální demokraté, tak komunisté i SPD Tomia Okamury. Takže neúspěch těchto stran by kuriózně mohl určit složení rady města.
Je to věštění z koule, ale zeptám se – volební účast?
Čtyřicet, možná jedenačtyřicet procent. Ne víc.
PRAHA? AHA!
